Ani jsme se nenadáli a jsme spolu s manželem letos už 52 let. Žijeme v rodinném domku sami dva. Děti se nám rozutekly a založily si své vlastní rodiny. Syna nám osud zavál do Prahy, má jednu dcerku, dnes už 19 letou.

Dcera bydlí kousek od našeho domu. Postavili si s manželem domek vlastní, což je výhoda, že nebyly problémy s hlídáním jejich dvou dcer. Dnes už 26letou a 24 letou. Horší to bylo u syna, obě babičky daleko, tak aby snacha neztratila práci a než vnučku vzali do školky, tak jsem jezdila hlídat do Prahy. Přes týden Praha, v pátek navečer směr domov a v neděli odpoledne zase do Prahy. Ale všechno se zvládlo.

Když u dcery stavěli domek, tak zase u nás 7 let bydleli. Vše probíhalo v klidu. Ani mi nevadilo, že jsme se dvě kuchařky pletly v jedné kuchyni. Dnes už jsem zvyklá na svůj klid, tak nevím, jestli bych to vydýchala. Oba jsme už nějaký ten rok v důchodu, já ještě vypomáhám na 4 hodiny v obchodě. Manžel od jara do podzimu zahradničí. Máme zahradu dosti velkou, tak že je tam práce nad hlavu.

Tak to je zhruba vše o mé maličkosti.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
7 komentářů
Bohumír Petzný
Jenom občas nahlédnu a rád si přečtu,krásné vzpomínky,děkuji a blahopřeji.
Zdenka Jírová
Takový normální, docela hezký život se starostmi i radostmi. Blahopřeji.
Hana Rypáčková
Maruš, ještě hodně společných let. Jsi takové zlatíčko...
Miroslav Štorch
Hezký článek. Jak to máte do Prahy daleko ? To jste obětavá babička. :-)
Jana Šenbergerová
Ať je vám spolu ještě dlouho dobře. :-)
Eva Mužíková
Jen tak dál Maruško. Určitě by jsi zde mohla o svých dalších aktivitách o kterých vím, napsat mnohem více.
Soňa Prachfeldová
Moc hezký příspěvek, celý život obsažen ! Gratuluji k Vašemu 52 soužití, to se každému nepovede , ať se Vám krásně žije i nadále !