Za oknem obtěžkané mraky deštěm a na duši splín kde jsi, má lásko a s kým?
V odrazu okna moje tvář potemnělá, žádná zář Kdysi tu mladá dívka stála vějířky vrásek kolem oči od smíchu A teď unavená, usoužená ... vějířky vrásek kolem oči od smutku
V zámku rachotí tvůj klíč na mé tváři úsměv abys nepoznal, že já vím kde jsi byl a s kým
Uléhám tak jako tolikrát vedle tebe paže tvé již nemám kolem sebe dech se ti zklidnil spánek předstíráš v náručí už mě nesvíráš ... já vím
Moje milá děvčata, děkuji za hezká slova. Ale díky bohu, není to má osobní zkušenost. Ale kamarádka ta by mohla vyprávět ... jen jsem se vcítila do její situace a hlavně do jejich smutných očí.