Nesmělý pohled z očí do očí a jiskra přeskočí, hlava se dívence z toho zatočí a zítra první pozdravení je jako něžné pohlazení. Jak však káže dobrý mrav, sklopí k zemi svůj zrak.
Dívenka už maličko přezrálá, a přesto s ní ta láska zamává. Co na tom, že má stříbrem prokvetlý vlas, zaláskovat se může znovu, zas.
I pro ni ještě kvete Máchův máj a za lásku, za lásku šla by světa kraj.
Radku, konečně jsem se dnes zasmála i když smutná nejsem). Musím to napsat do OTÁZKY DNE. Já bych chtěla vidět pana syna, co by mámě řekl, kdyby si přivedla nějakého zajíčka o dvacet let mladšího. Není důležitá tělesná schránka, ale ta duše, co je v ní. Pokud teda to není nějaký zavšivenec s nedbalou ušmudlanou elegancí.
Eleno, hezky jsi to vyjádřila. Když mě poprvé viděl Jitky syn, prý řekl: " Mami, ale vždyť je starej a šedivej". Ale brzy uznal, že na tom vůbec nezáleží.
Já jsem vlastně byla zaláskovaná a mávalo nebo spíš tlouklo to se mnou skoro pořád, a díky tomu mi, "dívence", nějak nestačilo dojít, že už jsem dozrála, ne-li trochu přezrála. Za Váš správný nadhled děkuji.
Dalibor Polanský
