Návrat Halleyovy komety se před 105 lety, 18. května 1910, stal velkou událostí, která vyvolala pozornost vědecké i laické veřejnosti. Tvrdilo se, že by plyny z jejího ohonu dokonce mohly poškodit Zemi a vyvolat nemoci. Někde propukala panika, v jednom z pražských kupletů se zpívalo: "přiletí kometa a praští do světa" a například generál Milan Rastislav Štefánik ji měl z pověření amerických vědeckých ústavů sledovat na Tahiti. 

Halleyova kometa, celým názvem 1P/Halley, je asi nejslavnější kometou vůbec. Britský vědec Edmund Halley v roce 1705 vyslovil v jednom ze svých spisů domněnku, že v případě pozorování komet v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 se jednalo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že se opět vrátí v roce 1759. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat Halleyova kometa. Samotný vědec se ale jejího návratu nedožil, protože zemřel v roce 1742 v 85 letech. Skutečná perioda návratu Halleyovy komety není přesně 76 let, které určil Halley. Její pohyb totiž ovlivňují přitažlivé síly nejen Slunce, ale i Jupiteru a Saturnu, takže doba oběhu kolem 76 let kolísá. 

V roce 1910 kometa nakonec proletěla kolem Země, aniž by byla zaznamenána nějaká zvláštní událost. Vědcům se ji aspoň podařilo poprvé vyfotografovat. Poslední návrat komety se v roce 1986 obešel bez obav i bez podívané: z české zeměpisné šířky byla prakticky neviditelná. Příště by se měla k Zemi přiblížit v roce 2061.