Jdeš po lávce
a nevidíš pod sebou propast,
ale jen tu louku před sebou,
mezi kapkami deště
už objevuješ příští slunce,
upadáš do bezvědomí spánku
s pocitem bezpečného probuzení,
máš v zádech smrt
a v sobě myšlenku na lásku.
To všechno ještě bude,
tvá naděje je všude,
nenech ji odejít.