Ilustrační foto: pixabay.com
Vyletím
a obdivuji výšku,
vyrazím
jak koně na projížďku,
tolik cest
a už se zase kříží,
světlo hvězd
mě z dálky nevyhlíží.
Poletím
i na koberci starém,
s napětím,
to bude asi jarem,
vrabčáci
už o mně cvrlikají,
a co chci,
se nejspíš neutají.
Letím výš
a okouzlení stoupá,
zemská tíž
je náhle trochu hloupá,
chci se smát
a neposlouchat tělo,
a když pád,
aby to nebolelo!
Hodnocení článku:
10 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Helenka Vambleki
20.4.2016 00:18
5*
Marie Seitlová
19.4.2016 20:44
*****
Lenka Hudečková
19.4.2016 19:27
Krásné.... a jak jsem právě poslouchala písničku Lubomíra, tak si dokážu představit, že zhudební i tuto krásnou báseň. Zuzko, nádhera !!! *****
Hana Rypáčková
19.4.2016 19:06
Jako pták...A správně dovádivé..
Olga Štolbová
19.4.2016 18:09
Ahoj Zuzko, přeju krásný let, co nejčastěji a hlavně krásné návraty. *****
Hana Lafková
19.4.2016 18:01
Zuzanko, pády bolí vždycky. Hlavně, že za to stál ten let...
Libor Farský
19.4.2016 17:04
Žasnu nad hloubkou myšlenek vznášejících se na koberci *****
Anna Čípová
19.4.2016 17:00
Obdivuji. Krásné jako vždy.
Marie Novotná
19.4.2016 16:23
*****
Karel Boháček
19.4.2016 15:09
Jarní pilotko - moc se Ti to povedlo.
Alena Vávrová
19.4.2016 15:04
Jen si létej, jen se vznášej a při tom veršuj, nepadej a když, tak jen do měkkého! Všechno nejlepší, Zuzko.
Dám krk za to, že to jarem není.
Je to mízou, co proudí v tvém kmeni
bez ohledu na období roční,
bez ohledu na čas denní, nebo noční. ☼ *****
Milá Zuzko, rozdávaš svými básničkami radost, běhu a toužení.
Dana Kolářová
19.4.2016 13:22
Co nejvíc pádů co nebolí, Zuzano.
Marcela Pivcová
19.4.2016 13:16
Zuzko, tak tentokrát jsou první hvězdičky ode mne. Náhodou - nebo jako dárek? Více slov snad už psát nemusím.
Anna Sýkorová
