Můj muž není Petr, a přesto je to skála,
o kterou jsem vždycky stála,
mé děti - to je zrcadlo,
v němž sleduji, co mne dřív jen tak napadlo .... a zapadlo,
má vnoučata - tatata, ratata,
jsou mého stromu života již nečekaná poupata.
Ilustrační foto: pixabay.com
8
komentářů
Jitka Prušová
14.7.2016 10:10
děkuji, ani nevím, co mne to popadlo, protože v řeči vázaný jsem se doposud nikdy nevyjadřovala- asi na mne na stará kolena skočila nějaká muza- bezpochyby jsem se nakazila na tomto webu ;-)) jen mi naskočil úryvek "Petr, to je skála..." a už to jelo samo...
Anna Čípová
14.7.2016 06:10
Vnoučata - poupata, to je krása. Moc pěkné.
Květa Chobotová
13.7.2016 15:01
Jé, to je tak nádherné...děkuji, v úctě Květa
Jan Krones
12.7.2016 08:28
Chtěl jsem být skálou jako Monte Cristo – pro ženu poklad a pevné místo!
Značně jsem změknul když přišly děti jenom jsem zíral jak ten čas letí.
Bumtaráratata už jsou tu vnoučata, za hříchy mých dětí sladká odplata…
Marie Seitlová
11.7.2016 20:56
Pěkné
Alena Tollarová
11.7.2016 20:07
Pravda pravdoucí!
Jana Šenbergerová
11.7.2016 17:10
To se mi líbí. :-)
Alena Vávrová
11.7.2016 12:59
Krátce - stručně - výstižně !
Pavel Kyselák
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 22. týden
"Padesát let od..." Tento týden si ve vědomostním kvízu připomeneme nejrůznější výročí.
- Foto dne
Aktuální anketa
Máte rádi změny?
