Jsou tady v hlíně tvoje stopy,

            mohl bych v nich číst.

Ale stopu soka, jenž šel s tebou,

            přikryl list.

Bez vzpomínek na mne

            jsi tudy šla.

Proč se ti i láska ke mně

            do srdce nevešla?

Je podzim, stromy se holí.

            Nebesa vzývám.

S kýms tudy mohla jít?

            Marně se dívám.  

Pro koho zradilas mě?

            Jen počkej, až to zjistím!

Zatím jen stromy mlčky

            mě bombardují listím…