Živáček přijde na ten boží svět, jak pískle malé, holátko,

růžové jak selátko.

Pak povyroste, už je větší,

to pak se dějí věci.

Hned je tu kráva, býk i vůl a já stojím ,jak v plotě kůl.

Koukám jak slepice vyplašená,

čučím jak vrána,

oči jak výr, vyvalená.

Je celkem zíma , krokem šneka

a s hejlem na nose odcházím ke štěněti piva vypálit červa.

Pak smíchy brečím jako želva,

a kdo se mnou nejde,stojí opodál a jen se ptá ,

pozdě přijde a po žížalkách má.

Však nejsou všechny písklata stejný,už je to tak ,

tohle, to je velmi ojedinělý pták.

Pokladek doma nemá,

stále něco hledá.

Hadí ocásky mu nejsou cizí,

hned je tu a hned zas zmizí.

Červíček poznání v něm stále hlodá

a pokoje si nikdy nedá.

S pávem nemá společného nic,

živáček je jako rys.

Zobák, ten mu správně narost,

všichni mají z něho radost

Ba i jazyk, ten má mrštný -snad i jako hadí,

copak,vy jste ho nepoznali ?

Tenhle živáček už není žádné holátko, ani růžové selátko.

A kdo nezná - rychle pozná, je tu s námi mezi vámi.

Živáček je ptáček roku - od loňska -

to je přece ........ČERVENKA.

,