„Svět je krásnej, svět je zlej, hej Jude, věř v něj.“ Magický hlas rebelky dozpíval

Nyní se bude věnovat psaní knihy o svém životě. Určitě se máme na co těšit, v knize prý bude řada informací, které se dosud ještě nikdy neobjevily.

Na medicínu NE!
Marta Kubišová se narodila v Českých Budějovicích. Tatínek pracoval jako internista, maminka byla dlouho v domácnosti a poté prodávala gramofonové desky v Celetné ulici v Praze. V roce 1952 se rodina přestěhovala do Poděbrad. Protože se po absolvování gymnázia paní Marta nedostala kvůli svému rodinnému původu na vysokou školu, nastoupila do práce v Poděbradských sklárnách. Tři roky marně usilovala o doporučení továrny k pohovorům na medicínu. Snad můžeme dnes po 55 letech říci: bylo dobře, že se na medicínu nakonec nedostala!

Úspěšná 60. léta
Umělecká kariéra Marty Kubišové začala v roce 1962, když vyhrála konkurz do pardubického Stop divadla. Během několika málo let se z neznámé dívky stala první dáma československého popu. Od září 1964 začíná vystupovat v pražském Divadlu Rokoko na Václavském náměstí. Na konci roku 1965 se poprvé setkává s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, se kterými se v lednu 1968 zúčastnila v Cannes soutěže MIDEM. V dubnu pak na pozvání Bruna Coquatrixe, šéfa pařížské Olympie, v tomto slavném koncertním sále vystupuje. V témže roce získala také zlatou Bratislavskou lyru za píseň Cesta. Za rok 1966 získala svého první zlatého slavíka a na trůn nejlepší československé zpěvačky dosedne ještě v letech 1968 a 1969. V témže roce měla Marta Kubišová také první svatbu – jejím manželem se stal režisér Jan Němec. 1. listopadu 1968 vzniklo také populární trio Golden Kids (Kubišová, Neckář a Vondráčková) a v lednu 1969 všichni tři opět vystoupili na MIDEM v Cannes. V létě 1969 pak vyšla její do té doby jediná sólová LP deska Songy a balady.

Modlitba pro Martu
„Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.“ Slova písně Modlitba pro Martu zná asi každý – po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se stala symbolem národního odporu. Původně vznikla v roce 1968 pod názvem Modlitba pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Dva dny po okupaci jí Marta Kubišová nazpívala v nahrávacím studiu Československé televize, na magnetofonovém pásku byla následně dovezena do Československého rozhlasu a poprvé se tak dostala k posluchačům.

Konec pěvecké kariéry?!
Od začátku roku 1970 začalo ve společnosti přituhovat a začínající normalizace se nevyhnula ani Martě Kubišové. Získala sice svého třetího slavíka, cenu si ale musela převzít v ústraní redakce časopisu Mladý svět. V Ostravě se 27. ledna 1970 konalo poslední vystoupení Golden Kids. Od února 1970 měla Marta Kubišová uměleckou činnost zakázanou. Záminkou se stala její údajná pornografie, která byla dokazována třemi zfalšovanými fotomontážními fotografiemi. Marta Kubišová se sice pravdy domohla žalobou u soudu na ředitele Supraphonu Hrabala, ale na obnovu své umělecké činnosti si musela počkat 20 let do roku 1989, kdy padl československý komunistický režim.

Smutná 70. léta
V době normalizace lepila Marta Kubišová sáčky na hračky, později byla zaměstnaná jako referentka zásobování ve Výstavbě sídlišť. Manžel Jan Němec byl v roce 1974, dva roky rozvodu, přinucen odejít do exilu a zamířil do USA. V roce 1974 se Marta Kubišová vdala podruhé, jejím manželem se stal režisér Jan Moravec. O tři roky později se stala signatářkou a následně (po uvěznění Václava Havla) také mluvčí Charty 77. Dne 1. června 1979 oslavila Marta Kubišová narození dcery Kateřiny…

„Druhá“ kariéra
Hlas Marty Kubišové opět veřejně zazněl 21. listopadu 1989 na balkónu Melantrichu na Václavském náměstí. Její pěvecká kariéra tím vstoupila do druhé fáze. Ve 37 letech si začala plnit sen, který jí na téměř 20 let přervala komunistická moc. Její první samostatný koncert se uskutečnil 2. června 1990 v Lucerně, kde byl Martě Kubišové dodatečně předán Zlatý slavík – tzv. „doživotní“.

V únoru 1992 se rozjel pořad na pomoc zvířatům „Chcete mě?“, který se vysílá dodnes. Došlo také na obnovení Golden Kids, comeback se uskutečnil 3. listopadu 1994. Tento koncert si všichni tři zopakovali také v následujícím roce a tím v podstatě éra Golden Kids skončila.

Z rukou prezidenta Havla získala Marta Kubišová 28. října 1995 Medaili Za zásluhy a později také Svatováclavskou cenu (v roce 2002).

Od roku 1998 bylo domovskou scénou Marty Kubišové Divadlo Ungelt v Praze. Právě zde měl 21. listopadu 2001 premiéru komorní muzikál Líp se loučí v neděli od Andrew Lloyda Webbera, za který získala Marta Kubišová cenu Thálie. Další muzikál Touha jménem Einodis měl premiéru 19. června 2013. O roli baronky Sidonie Nádherné se Marta Kubišová dělila s Anetou Langerovou. V roce 2008 vydal Supraphon DVD Příběh (výběr klipů především z 60. let, ale i ze současnosti). V roce 2010 vyšlo v produkci Supraphonu 3CD Vyznání. Jsou na něm známé i méně známé písně z „první“ i z „druhé“ kariéry. V roce 2012 vydal Supraphon k 70. narozeninám 6CD Zlatá šedesátá. Jde o kolekci 125 písní z let 1963 až 1970. Obsahuje i různé rarity a bonusy.

Na 49. MFF Karlovy Vary měl 5. července 2014 premiéru film o životě Marty Kubišové Magický hlas rebelky. Režisérkou filmu byla Olga Sommerová, za kamerou stále její dcera Olga Špátová.

V přehledu další a dalších úspěchů, statisíců prodaných desek, řady vyznamenání a ocenění, v plných sálech bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Marta Kubišová ale není a nikdy nebyla „jen“ zpěvačkou. Byla, je a bude symbolem obyčejné lidské slušnosti a odvahy.

„Svět je krásnej, svět je zlej, hej Jude, věř v něj.“ Magický hlas rebelky dozpíval

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více