Zuzko,bylo mě to divné,není to tvůj styl,zmizet beze slova,ale bylo krásné počasí,tak jsem si myslela,že jsi třeba narychlo
jela do Týna,nebo jinam užít si krásného víkendu.Ale jsem ráda,že jsi se nám neztratila,všichni bychom tě hledali,vílo jedna pražská,fakt.
Chtěla jsem Ti už v pátek napsat, že jsem si někdy připadala být jednou z těch víl, které zaplatí za svou lásku k člověku, ale stála za to! Pak mi ale zde na Invalidovně odešel signál a pak jsem odešla já z práce a celý víkend jsem byla bez internetu, tak Ti to, Jituš, píšu až teď.
Lesní víly mám rád. Jsou v lese i v těch největších mrazech. Jen vypadají úplně jinak, jinak tančí a mají jiný smích. Takový jiskřivě zvonivý, V létě se jejich smích podobá víc ptačímu zpěvu.
Je to krásně náladová báseň. Na konci se všichni těšíme na návrat, ale nenapsala jste čeho. Naštěstí je v textu taková spousta věcí na které se můžeme na jaře těšit, že to ani moc nevadí. Třeba na slunce, na víly, na léto atd.
To by mě taky zajímalo,co dělají lesní víly,když nastanou chladné dny....Dokuď je listí na stromech,tak to jde,ale máj je máj......Taky se budu těšit....