Králičí hop či parkur ušáků baví všechny generace

Králičí hop či parkur ušáků baví všechny generace
FOTO: Jiří Svítil

Nelekejte se, článek se v žádném případě netýká obyvatel Spojených států amerických, kteří jsou v internetových diskuzích občas nazýváni „Ušáky“. Jde nám o důvěrně známé obyvatele králíkáren. 

Králičí hop je napříč generacemi rychle se rozvíjející chovatelská aktivita. Sport, který chovatele - trenéra zaručeně protáhne a zajistí mu dostatek pohybu.

Chovatelé králíků jsou ve většině případů již pánové a dámy v úctyhodném věku. Dnešní mladou generaci moc nenadchne péče o roztomilé ušáky, kteří svůj život prožijí v králíkárně, kde čekají na svůj předem určený konec. Také tradiční chovatelství s výstavami není pro mládež lákavé. Mladí potřebují akci a jasná pravidla, a tu takzvaný Králičí hop nabízí. Králičí hop je vlastně obdobou koňského parkuru.

Trať parkuru i rovinného běhu přes překážky měří dvacet metrů a v cestě mají králíci deset překážek. Podle úrovně se určuje jejich výška. Samostatné závody jsou pak ve skoku do výšky a do dálky. Rostoucí zájem o Králičí hop, nejen u nás, ale i ve světě s sebou přinesl samozřejmě i chovatelský byznys a mládě králíka z „dobré rodiny“ s předpokladem mezinárodních sportovních úspěchů není rozhodně malou investicí. Pokud se chceme „hopu“ věnovat pro radost, stačí, když se poohlédneme po vhodné rase králíka domácího - osvědčil se například zakrslý strakáč nebo malý beránek. Je potřeba si vyhlédnout temperamentního králíka s lehčí stavbou těla a se zjevnou chutí k pohybu. S tréninkem se začíná tak ve čtvrtém měsíci věku a výcvik trvá okolo dvou měsíců. Na start se mohou poprvé postavit půlroční borci. Jedno z úspěšných trenérských center pro Králičí hop vede Jiří Svítil ve Zdounkách na Kroměřížsku.

„Jde o velmi pěknou aktivitu. Králíci se během závodu vodí na speciálních vodítkách a trenér běhá s nimi. Soutěživá atmosféra pohltí všechny zúčastněné. Chov králíčka je v pohodě možný i v bytě. Prodejny s chovatelskými potřebami nabízejí bohatou škálu všechno potřebného, včetně krmiva, podestýlky, baleného sena,“ uvádí Jiří Svítil a na adresu seniorů, kteří si snad sami netroufají vyběhnout s králíkem na závodní trať dodává: „Vím o případech, že králíčka doma chovají prarodiče, je jim milým a nenáročným společníkem, a role trenéra plní vnoučata. Optimální samozřejmě je, když se vnoučata podílejí i na péči o ušáka. Děti se učí nejen vztahu k přírodě a zodpovědnosti, ale zažijí i radost z vítězství, případně se učí přijímat prohry. Obojí se v životě hodí,“ dodává Jiří Svítil.

Na internetu lze snadno najít řadu odkazů s návodem, jak si správně vybrat vhodného králíka, jak postupovat při jeho výcviku, co všechno potřebuje ke zdárnému životu, a také přehled závodů Králičího hopu, které se konají po celý rok. Takže: „Na Nový rok, s králíkem hop!“

 

Alena Kučerová pro portál i60

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?