Tato omezení zjevně přinášejí ovoce a souhlasí s nimi všichni nekuřáci a překvapivě velká část kuřáků. Není to krása přijít z vinárny, hospody, plesu nebo rockového koncertu a „nesmrdět“ kouřem? Potud jsou všichni většinou zajedno, ale jak je to s individuálním přístupem ke kouření, resp. jsou nyní lidé ochotnější s ním skončit?

Přestat kouřit po deseti, dvaceti nebo padesáti letech není jistě nic jednoduchého. Ti „nejzasloužilejší“ kuřáci byli v mládí zvyklí kouřit prakticky všude, třeba i ve vysokoškolských posluchárnách, o dopravních prostředcích, a hlavně domácnostech ani nemluvě. To, co bylo zpočátku považováno za neškodnou zábavu, se dnes jeví jako zdraví a život ohrožující aktivita. A nejen samotných kuřáků.

„Kouřit jsem začala až ve třiceti, po narození obou dcer. Co mě k tomu vedlo, když manžel ani nikdo jiný z rodiny nekouřil, to si vůbec nevzpomínám,“ říká osmdesátiletá Marie, která kouřila 40 let 20 cigaret denně. Skončila pak s tím ze dne na den po zkolabování plíce, kdy jí život zachránil rychlý zásah lékařů. „Deset let nekouřím a absolutně mi to nechybí. I když mám trvalé následky v podobě chronické obstrukční plicní nemoci, cítím se lépe, než když jsem kouřila, úplně zmizel kuřácký kašel, který mě léta trápil. Do minulosti se raději nevracím, ale lituji každé své vykouřené cigarety. Ubližovala jsem nejen sobě, ale i své rodině,“ dodává Marie.  

I když přestat kouřit z důvodu přímého ohrožení života jde pochopitelně snadněji, lepší je samozřejmě závažným diagnózám předejít. A rozhodně platí, že kdykoliv je vhodná doba, tedy i v pokročilejším věku. Lékaři se shodují, že nejdůležitějším faktorem pro skoncování s kouřením je najít správnou motivaci. Neméně důležité je vybrat si správnou metodu odvykání. Někdo to zvládne sám, jinému bude vyhovovat spíše odborná pomoc. Někdo skončí ihned, jiný postupně. Jiná bude též míra abstinenčních příznaků, které se dají minimalizovat náhradní nikotinovou léčbou.

„Kouření je podle dostupných dat stále významnou příčinou úmrtnosti v české populaci. Za jeden rok způsobí kouření smrt 15 až 16 tisícům lidí. A to především na rakovinu plic či onemocnění srdce. Je proto pochopitelné, že pomoc při odvykání kouření patří mezi naše priority,“ říká Josef Křivánek z Vojenské zdravotní pojišťovny a pokračuje: „Našim klientům nemůžeme nařídit, aby přestali kouřit, ale každého finančně podpoříme v rámci našich oceňovaných preventivních programů. Zvýšíme tak tím jeho šanci, že bude ve své snaze úspěšný, a přesně o to nám jde.“