Je Štědrý večer roku 1984.
Můj starší syn měl nedávno dva roky.
Celý byt voní čistotou a vše je připraveno ke sváteční tabuli.
Večeříme, pak lámeme oplatky, krájíme jablka, louskáme ořechy.
Můj manžel odchází, zazvoní zvoneček.
Otevíráme dveře obývacího pokoje,
kde stojí rozsvícený stromeček.
Chlapečkovi se fascinovaně rozzáří oči a vchází dovnitř.
Uprostřed dárků stojí dřevěný vláček.
Už ho nic jiného nezajímá.
Má celý večer oči jen pro NĚJ.
Do postýlky odchází výjimečně pozdě.
Dlouho nemůže usnout s mašinkou sevřenou v dlaních.

Sedím u něho a je mi krásně. JSEM ŠŤASTNÁ.