Ilustrační foto: colourbox.com
Tančím na hraně fantazie chvíli jsem kočka, chvíli zmije ráda se toulám, ještě víc tulím mám touhu uštknout a občas bulím.
Houpu se na vlnách letargie ten bere prášky, ten zas pije unikám myšlenkám v tempu Bolta vzdoruji zásadám, citová revolta.
Bavím se ve stylu Amélie jen místo Montmartru břehy Dyje s rybáři držím bobříka mlčení nad ránem počítám emoční zranění.
Rozdávám své doušky poezie olovo rozteklo, srdce bije dvanáctý rok náhle udeřil pěstí věřím na třináctku, přinese štěstí.
Hodnocení článku:
0 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Nina Šachová
25.10.2012 07:03
Super básnička, hodně mě oslovila.
Jiří Libánský
24.10.2012 23:58
Profesionální práce.
Marie Bartošová
24.10.2012 23:15
Kdyby ta citová revolta trošinku nevyskočila z rytmu, byl by to dokonalý ragtime. Skvělé analogie vyvolávají až vizuální představy. Aspoň u mne.
Jitka Chodorová
24.10.2012 18:03
Myslím si,že se podobáte svým projevem Zuzce,je to perfekní,nemám k tomu více,co dodat.
Jarmila Peerová
24.10.2012 17:30
Perfektní,přijde mi to úžasně úderné,cítím že " větráte " sama sebe.Pomyslné okno je dokořán a otevřeno novému povětří...tu šťastnou třinácku ze srdce přeji..Také v ní doufám.
Zuzana Pivcová
24.10.2012 16:26
To je hodně široký záběr různých příměrů a zajímavě umělecky zpracovaný. To jo, to beru.