U dvanácti měsíčků - únorově červnový
ilustrační foto: pixabay.com
Únor bílý pole sílí
svou sněhovou poezií,
když však není, kde jí brát,
na červen si můžem hrát.
U dvanácti měsíčků
pobudem jen chviličku,
poprosíme měsíc červen,
poskytne nám svoji červeň,
Jahodové pohlazení,
z třešní v uších okrášlení.
den trvá až do večera,
voní tráva pokosená.
Všechno kvete,
všechno voní,
na slunci
se včelky honí.
A pak zase hurá,
zpátky do února,
sníh už padá, podívej,
pro sáně si utíkej.
Hodnocení článku:
12 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Jitko, je tak hezké, si zvednout náladu zaběhnutím do lepšího měsíce a naděje a očekávání , se vyplní
Jitko, Ty umíš najít poezii ve všem. Pěkné!
Jitka Chodorová
9.2.2020 11:40
Děkuji všem za milé komentáře.
Dana Puchalská
9.2.2020 06:49
Moc hezká báseň. :-)
Pohádkové, snad také j nám zavítají sněhové vločky, ne jen vichry
Zuzana Pivcová
8.2.2020 20:08
V současném počasí se sice moc nevyznám, ale Tvá básnička mě velmi okouzlila.
Anna Potůčková
8.2.2020 12:19
Naprosto dokonalá básnička - asi se půjdu podívat na záhonek s jahodami, jestli tam náhodou není nějaká červená, když už si hrajeme na ten červen
Jana Kollinová
8.2.2020 11:32
To je pohádkové rýmování. :-)))))
Anna Sýkorová
