Rondel o věku

Próza/poezie

Rondel o věku

Datum: 2. 11. 2020

Diskuze: 13

pixabay.com

věk je jenom číslice
jen jedno datum v kalendáři

spousta lidí panikaří
chce chytit čas jak zajíce
pak dilema je straší velice
jestli mládí či snad stáří
vždyť věk je jenom číslice
jen jedno datum v kalendáři

další a jsou jich tisíce
si tento problém nevytváří
žijí si roky a měsíce
s úsměvem na své tváři
vždyť věk je jenom číslice
jen jedno datum v kalendáři

čas prožívat jak jepice
věčně se s někým hloupě svářit
životem klusat uřícen
nechtěj mít nikdy ve scénáři
vždyť věk je jenom číslice
jen jedno datum v kalendáři

| Moje poezie

Autor: Dalibor Polanský

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

13 komentářů

Dana Puchalská 3.11.2020 15:35

Dalibore, paráda. Až dnes jsem mohla "rondel" v klidu přečíst.

Martina Růžičková 3.11.2020 08:37

Líbí! Moc!

Soňa Prachfeldová 3.11.2020 07:43

Čas je pořád s námi , vnímám ho , ale už mě tolik nehoní. Hezké.

Dalibor Polanský 2.11.2020 19:21

Zuzano, je fakt, že dodržet rytmus a formu, dá někdy hrozně zabrat. (:-))

Zuzana Pivcová 2.11.2020 16:03

Já vím, že by tam měl být nějaký myšlenkový předěl, ale pro mě bylo dost dodržet vůbec slabiky 5 - 7 - 5. :-D :-D

Oldřich Čepelka 2.11.2020 14:48

znám jen málo forem, nikdy jsem se tomu nevěnoval. Já začal u klasického sonetu a u něho jsem už zůstal. U obou bežných variant. Někdy v 2017-18 jsem tu publikoval, ale od té doby mě skoro nic nenapadá :-)

Dalibor Polanský 2.11.2020 14:19

Zuzano, jsou hezké, takzvané české haiku. Původní haiku má jinak řazený obsah, ale to je věcí názoru a citu pro verš.

Eva Mužíková 2.11.2020 14:05

Zajímavý styl, hezká myšlenka.

Dalibor Polanský 2.11.2020 14:04

Zdenko, Vaše veršování mi vůbec nevadí, ba naopak. Takové věci vždy rozšiřují původní text, což je dobře.

Zdenka Soukupová 2.11.2020 13:37

Snažím se žít podle druhé sloky a pořád nepočítat roky. Ony se počítají samy a nekonzultují to s námi. (Dalibore, nechtěla jsem Vaši báseň zlehčit svým "veršováním". Vaše je moc hezká.)

Zuzana Pivcová 2.11.2020 13:21

Já jsem jen jednou zkusila Haiku, ale žádná sláva. Třeba: V nejasné touze rty se dotkly navzájem krátce a dlouze. Nebo Myšlenka bílá cestou nedosněným snem se rozpustila......

Dalibor Polanský 2.11.2020 10:19

Zuzano, zkoušel jsem různé formy veršů a co se týká obsahu, tak to jsou jenom věci a děje, které prošly okolo mně.

Zuzana Pivcová 2.11.2020 08:21

Je to zajímavě krásné a rázem si připadám jako ve středověké poezii, která dodržovala určitou ustálenou formu. Pro mě by to bylo příliš náročné, protože by mě to myšlenkově svazovalo, ale to neberu jako přednost, naopak. Zajímalo by mě, jak jste se k takovému básnění dostal?