Ráno jsem se probudila, po osobní hygieně jsem si udělala snídani, s kterou jsem si sedla na balkon a užívala hezkého rána, sluníčka a příjemné pohody. Ale potom to začalo.! Vedlejší prázdný byt opravuje firma, začaly řvát vrtačky - hrůza. Když vrtačky přestaly, začalo hrozné mlácení, až jsem zjistila, že mi popraskaly zdi koupelny, která bezprostředně sousedí s oním bytem.

I sebrala jsem se, zabušila na dveře opravovaného bytu, vyšel pachatel onoho rámusu. Šel se podívat - omluva žádná, ale pravil " no a co, tak Vám to možná, až s bytem skončíme, malíř opraví". Ovšem efekt to mělo, ono strašné mlácení ustalo, alespoň po dobu, co jsem byla doma.

Abych se uklidnila a spravila si náladu, začala jsem z balkonu pozorovat sousedčino krmítko, kde mě cosi zaujalo. Kosice se šla krmit a pít, ale kde se vzala, tu se vzala hrdlička, která ji nekompromisně odehnala. Vzápětí se však kosice vrátila, zřejmě se svým partnerem - kosákem, kterému patrně požalovala, pustili se spolu do hrdličky a společně ji vyhnali. 

Měla jsem z toho hezký pocit, jak i mezi ptáky funguje pocit sounáležitosti, a to, jak se partner uměl zastat své družky. Škoda, že to mezi lidmi často takto nefunguje a někdy, když se nám děje bezpráví, nemáme nikoho, kdo by se nás zastal.