Rondo o touze

Próza/poezie

Rondo o touze

Datum: 9. 1. 2021

Diskuze: 8

pixabay.com

Chtěl jsem si chytit anděla
křídla chyběla mé touze
ve vzpomínkách deziluze
bílých voskovic dozněla

ta chvíle co v tichu ulpěla
z kořenů kamení se valí
stíny psů měsíc nezahalí
chtěl jsem si chytit anděla

jen malá chvíle chyběla
nad kapkami vosku svítá
odpověď vzpomínky si sčítá
tu pravdu jenž zaznít neměla

smutně rdousím ptáčata
létání schopnost mi odňata

chtěl jsem si chytit anděla

| Moje poezie

Autor: Dalibor Polanský

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

8 komentářů

Anna Potůčková 18.1.2021 06:06

Moc hezká, i když smutnější básnička. Anděla chytit nelze, ale jsem si jistá že nad námi bdí a střeží nás, jak jen to jde.

Hana Práglová 17.1.2021 23:43

Dle mne - smutné, ale krásné.Děkuji...

Jana Kollinová 11.1.2021 12:02

Andělé se nechytají, andělé nás provázejí, stráží a až najdete toho svého anděla, který se Vás dotkne křídly, potom Vaše poezie najde svoje poslání. Andělé musí přijít!

Elena Valeriánová 10.1.2021 10:55

Chtěl jste si chytit anděla, však zůstaly vám prázdné dlaně, nepozorovaně lehounce však sedne anděl na ně. Krásná báseň i když se smutným tónem.

Soňa Prachfeldová 9.1.2021 19:52

Něco, nebo někdo se zachytit nedá, jen touha zůstává a naděje, že je tu s námi.

Jitka Hašková 9.1.2021 10:54

Díky za krásné verše.

Hana Nováková 9.1.2021 10:24

Stejně to mám jako Zuzka, každý má mít své sny a snažit se je naplnit, ale člověk není všemocný, zasáhne i osud. Andělé jsou tak nějak pořád s námi, je na nás, jak jim nasloucháme a jak se s tím dokážeme srovnat..