Kdo si počká, Jana Saudka se snad dočká

Milovníci výtvarného umění Zlíně, a jistě i v širokém okolí, se právem těšili na konec loňského roku. Ve zlínské Galerii Atrium Obchodního domu, který prošel významnou rekonstrukcí, byla naplánována výstava světově uznávaného fotografa Jana Saudka nazvaná „85“, stylově, podle mistrova životního jubliea.

Fotografie měly být k vidění do 31. ledna 2021. Bohužel, těšení je jedna věc, realita věc druhá. Milovníci umění míní, coronavirus mění. Organizátoři výstavy ještě stihli v úterý 3. prosince výstavu zahájit a těšila se velkému zájmu návštěvníků. Zvláštní pozornost médií pak byla upřena na úterý 8. prosince, kdy do Galerie Atrium zavítal i sám autor. Uplynulo pár dnů, a výstava musela být, stejně jako ostatní akce, uzavřena.

Měla jsem štěstí, a vstup na tiskovou konferenci získala a těšila se na mimořádný zážitek. A ten se skutečně udál. Jak už to u velkých umělců bývá, Jan Saudek, v doprovodu manželky Pavlínky, přišel na minutu přesně ve výborné náladě a s tváří rozesmátou. „Jednička nás bez problémů pustila,“ radoval se ze snadného průjezdu nechvalně známou dálnicí. Zvesela zamával rukama nad hlavou a přítomné pozdravil. Následná řeč se samozřejmě nesla kolem mnohdy provokativních námětů jeho fotografií: „Ženské tělo je tím nejkrásnějším, co na světě najdete. Něco tak dokonalého a voňavého, musel stvořit jedině Bůh. A nejkrásnější jsou Moravanky, kousek za nimi jsou Slovenky.,“ vyslovil fotograf kompliment.

Šibalské jiskření v jeho očích se rozhořelo zejména ve chvílích, kdy hovořil o své knize pornografických fotografií, která bude uvedena do života v letošním roce. Bylo zřejmé, jak rád fotograf své posluchače a ostatně i diváky, šokuje. „Víte, proč se rozšířil Coronavirus ze severní Itálie? Moje obří kniha se z technických důvodů tiskla v Miláně. A kdo tam pracuje v továrnách? Italové určitě ne. Přece Číňani! Ti se nad mými fotkami tak spotili, že Corona byla na světě, a oni si ji odvezli na svátky do Číny,“ odlehčil Mistr téma všudypřítomné, pochmurné pandemie.

Jan Saudek během vernisáže zcela otevřeně hovořil i o svém životě, o zástupech žen všech ras a barev pleti, se kterými se sblížil. O dobrých i těch horších zkušenostech, z nichž jedna, před časem silně medializovaná, jej připravila o velkou část jeho fotoarchivu. Přiznal počty dětí, na které musí platit alimenty. „Některé moje děti jsou mladší, než moje pravnoučata,“ pochlubil se. Stejně jako sdělením, že s manželkou počali svého synka v blízkém hotelu Moskva.

Čas povídání rychle utíkal, nálada byla lehce rozpustilá, Janu Saudkovi by jen málokdo hádal ctihodný, kmetský věk. To, že ona rozpustilost může být obrannou strategií, vyplynulo ve chvíli, když se Mistr zamyslel a řekl: „Život můžeme brát jako dlouhý a krásný, nebo jako krátký a hrozný. Já volím tu první variantu, jinak bych se musel zbláznit.“ V tu chvíli mu oči zastřel záblesk nekonečného smutku, který v zápětí opět vystřídalo veselí.

Všechno má svůj konec, i krásné chvíle povídání s fotografem Janem Saudkem. Láskyplně opečováván manželkou Pavlínkou se pomalu odebíral na cestu zpět od Prahy. Je mezi nimi padesátiletý věkový rozdíl a zjevná vzájemná úcta a láska. Nedalo mi to, a Pavlínky jsem se zeptala, co na jejího ženicha říkali rodiče? „Maminka viděla, že jsem šťastná, a tak je šťastná i ona,“ odpověděla mi. Nicméně Jan Saudek si se smíchem přisadil: „Budeš bohatá vdovička.“ Na to jej Pavlínka sjela pohledem, v němž převažovala něžnost a pochopení pro Janovy provokativní výroky.

…A tak nezbývá, než čekat a věřit, že se situace uklidní a výstavní síně, i ta zlínská, budou opět otevřeny veřejnosti. Kdy se tak stane, si netroufne odhadnout nikdo. Ve Zlíně nepřestávajídoufat, že se podaří Saudkovu výstavu veřejnosti zpřístupnit během února a to, až do 31. března. „Sběratelé a milovníci umění si pak budou moci všechny vystavené originály také zakoupit. V prodeji budou i knihy, sběratelské plakáty nebo pohlednice. Jde o pečlivě vybraný průřez od nejstarších témat spjatých se vzpomínkami na dětství, či známými figurálními motivy zasazenými do průmyslové krajiny. Zastoupena jsou i poslední díla, v nichž Jan Saudek svým osobitým, až provokativním způsobem zachycuje ženské tělo, jako oslavu jeho krásy a přirozenosti. Vystaveny jsou i některé z ikonických fotografií, dobře známé široké veřejnosti.

„Podobně rozsáhlé výstavy, jaká ve Zlíně čeká na své znovuotevření, Jan Saudek připravuje jen velmi zřídka. Na Moravě to bylo naposledy před osmi lety na zámku Holešově,“ upřesnil Pavel Chmelík z Galerie Artrium, která výstavu pořádá spolu s Obchodním domem Zlín a Magistrátem města Zlína.

Jan Saudek je označován za nejvýznamnějšího českého fotografa a řadí se mezi desítku nejlepších žijících světových fotografů. Na svět přišel 13. května 1935, jako mladší z dvojčat. Bratr, malíř Kája Saudek, zemřel 25. června 2015.

Na závěr mi dovolte malou osobní poznámku. Mezi legendární fotografie Jana Saudka, které jsou ve Zlíně k vidění, patří ta, na níž je zachycen muž, který ke své nahé hrudi tiskne miminko. Tento motiv našel mnoho následovníků. Také my máme krásnou fotografii malinké vnučky Aničky, jak spočívá na předloktí svého urostlého tatínka. Autorem je známý olomoucký fotograf David Prošvic. I dnes jsem fotku pohladila pohledem a řekla si: „A už je z tebe desetiletá slečna.“ Moc mě potěšilo, že Jan Saudek fotografii ocenil jako:“Fakt hodně dobrou“.

Alena Kučerová

Kdo si počká, Jana Saudka se snad dočká

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více