Bezdomovec
Ilustrační foto: pixabay.com

Stretol som sa v Zlíne s "mojím bezdomovcom". Ubehlo 10 rokou, čo som ho poznával v Azylovom dome, kde som pracoval. Minuli sme sa na ulici, ale súčasne zastavili a otočili s otázkou, ste to vy? A tak sme sa ako správni bezdomovci posadili v zlínskom parku na lavičku, lebo inú možnosť človek dneška nemá.

K mojmu sachru a káve som prikúpil ešte raz to isté. Moj bezdomovec mal na sebe dve teplé bundy, dvoje teplých nohavíc, bol zababušený, aby si udržoval stálu teplotu. Dlho som tak človečí, od sociálneho balastu očistený rozhovor nezažil. Prebrali sme všetko, čo sa deje okolo nás. O bezdomovcoch v Ostrave, v Brne v Zlíne, o korone a bezdomovcoch, o politike, o tom, ako nejde tento svet pochopiť, o ne - možnosti vzťahou s ludmi, o tých čo som poznal a umrelli, o tom ako sa dá zaspať vonku v -13 st.C, o tom, že nemože chodiť do knižnice, že nebol celý čas chorý, že nemože nájsť kamaráta, že radšej je v noci na ulici než vo vyhriatom stane plnom neumytých, páchnucich o seba nedbajúcich..... keď sme sa rozlúčili, povedal mi že má dnes 47 rokov, a po desiatych krokoch sa opať otočil a ďakoval za oslavu..... a posledné čo zdialky zavolal bolo, že si ma už predstavoval ako dedka s paličkou a že dobre vyzerám a chodím......

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
19 komentářů
Miro Husli
Hezky napísané, je z toho cítiť človečina....
Jana Jurečková
Dnešní doba je hrozná! Taky jsem se setkala s pánem, měl vysokou školu, učil děti, rozvedl se a pak se už propadl na dno. 5 let žil na ulici. Těžko se mi o tom mluví. Normální chlap a tak si pokazil život. Mám ho v mobilu, a když si na něj vzpomenu zamrazí mě.....
Marcela Kapounová
Velmi pěkný článek. Děkuji a omluva za tu jednu hvězdičku. Tak dám pět sem....*****
Ján Zábranský
Ďakujem Vám za za príspevky k mojmu článku. Každý vo mne vyvolal osobnú odpoveď. Hoc som ho sám použil, ale bol by som rád keby sa slová ako bezdomovec, teraz aktuálne odopierač prestali používať. Deformuje to už v počiatku skutočnú hodnotu človeka. Ale to je problém dnešného rýchleho, tým povrchného zaradovania človeka do priehradky...Ešte raz ďakujem.
Elena Valeriánová
Člověčí příběh moc hezky sdělený. Jen si říkám 47let, to je člověk ještě plný síly a žije na ulici. Co ho k tomu přivedlo? Je to jeho rozhodnutí a není ho třeba litovat. Ti lidé tak chtějí žít. Krásná je ta moje mateřština, děkuji.
Ladislava Mikendova
Být na ulici od svých 37 let a nesnažit se něco ve svém životě změnit ,celých 10 let..Jaká lítost nad takovými lidmi ? Prostě nechtějí mít odpovědnost za svůj život a raději žebrají a přehrabují se v popelnicích. Spoustu z nás potkaly životní tragedie a na život jsme nerezignovali. Dnes přece existuje spousta organizací u kterých mohou najít pomoc,práci s ubytovnou , atd. Já rozhodně vaši lítost nesdílím.
Soňa Prachfeldová
Kolikrát přemýšloím nad osudy těch nešťastníků, proč se dostali až na dno, jen zlomeček se z toho dostane. A azylový dům je snad malý prostředek k nastartování. Pane Zábranský nelehká, ale lidsky potřebná práce pro lidi se srdcem. Díky.
Marie Seitlová
Moc pěkný a krásnou slovenštinou napsaný.
Martin Vrba
Dobrý, dobrý, pěkně jste to napsal. „A šéfíčku, už je volný ten dortíček“?
Jarmila Komberec Jakubcová
Krátký, ale velmi zajímavý článek, který mi přiblížil druhou stranu života některých lidí. Jak píše paní Měchurová - každý člověk by měl mít svou postel.
Jitka Caklová
Krásný článek, hlavně psaný srdcem. Dobře si z dětství pamatuji jak "chutná" hlad a když jsme chtěli jíst, museli jsme si to nejprve vypěstovat. Vím jaké to je, žít nuzně na okraji společnosti. Po šedesáti šesti letech, to jsem šla do první třídy a začínala chápat třídní rozdílnost, si troufám napsat, že to byla ta nejlepší příprava na dobu, která mnohé teprve čeká. Byli jsme pro své okolí žebrota, ale byli jsme svobodní. Slovenčina je libozvučná ♥ a děkuji za článek.
Marie Měchurová
Každý večer když usínám, si postesknu: "Každý člověk by měl mít svoji vlastní postel". Je to takové moje nesplnitelné přání.
Jana Šenbergerová
Až když jsem si četla diskusní příspěvky, došlo mi, že článek je napsaný slovensky. A nejen to, především lidsky. Vlastně ani nevím, jestli mám toho muže litovat, nebo mu závidět. A tak ho obdivuji. V pro mě nelidských podmínkách si zachoval lidskost, o které se domnívám, že je mnoha lidem čím dál tím víc cizí. Děkuji za krásný článek.
Alena Vávrová
První článeček a hned moc pěkný, zajímavý. Že i hezky fotíte, již víme. Také mám ráda slovenštinu.
Zdenka Soukupová
Souhlasím s Václavem. I když jsou cesty života nevyzpytatelné, člověk by to neměl hned vzdát. A slovenština se mi taky moc líbí. Ráda si přečtu další článek.
Václav Soukup
Život na ulici si nedovedu vůbec představit ! Normální člověk v sobě přece musí zmobilizovat sílu, aby si i po ztrátě bytu nebo zaměstnání našel jakoukoliv práci a dostal svůj život do normálních kolejí.
Marie Ženatová
Velmi zajímavý článek*
Zuzana Pivcová
Slovenčina je pekná, tak budu ráda, když se tu bude objevovat, zvlášť v milých příbězích jako je tento.
Hana Šimková
Moc hezké a milé vyprávění.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?