O smutku a radosti
FOTO: Divadlo pod Palmovkou

Když má člověk nějaký smutek, a že jsem si ho už také hodně užil, tak si nesmí myslet, že je povinností všech lidí se s ním v tom smutku utápět. To samozřejmě může tak trochu očekávat od blízkých příbuzných nebo přátel, kteří tu situaci znají dopodrobna, ale i ti by měli po kapkách takovému člověku dávat naději na lepší časy a uvádět ho zpátky do světa.

Ale jsou situace, kdy to srazí na kolena všechny. A to se pak ten smutný člověk má sebe ptát: „Jak mi to pomohlo, udělalo mi to nějakou radost, že je kolem mne více smutných lidí, jsem nyní méně smutný, když je nás takových víc?“ Ano – jsou lidé, kteří mají radost z toho, že i sousedovi chcípla koza, když už nežije ta jeho. Miluji lidi, kteří se dokáží radovat z radosti těch druhých, i když jim je špatně. To je jediné správné příživnictví! Ti to mají ale v povaze – v genech.

A pak jsou zde i výjimeční lidé, kteří jsou nějak trvale postiženi, a oni přesto rozdávají optimismus a sílu těm všem okolo – zdravým i nemocným. Viz zde.

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Alena Švancarová
Svého času jsem sledovala v TV pořad Klíč o hendikepovaných.Hodně mě to nabíjelo,jsou obdivuhodní svou šikovností a optimismem tito lidé.
Jitka Caklová
Ještě před vstupem na íčko jsem byla přesvědčená, že sdělená radost je dvojnásobná radost a sdělená starost je poloviční starost. Sedm let na íčku mě přesvědčilo o tom, že tomu tak není. Ale nevadí, ve sdělování jednoho, ani druhého mě to nijak neomezuje
Daniela Řeřichová
Poznala jsem mnoho tvůrčích lidí s handicapem a smekám před jejich pevnou vůlí.
Zuzana Pivcová
U mě je to bez přetvářky tak, že čím hůře mi je, tím víc přeji ostatním, aby jim bylo dobře. Děkuji.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?