Když se řekne slovo NOBLESA, ihned se mně vybaví paní Irena Kačírková a pan Jiří Adamíra. Ti dva totiž alespoň podle mě to slovo přímo" ztělesňovali."

Noblesu nelze zahrát, musíte ji v sobě prostě mít. V padesátých letech byla " vyvražděna " jako nežádoucí pozůstatek šlechtického chování, nadřazenosti a arogance. Udržela se snad pouze v některých rodinách s dlouhodobou tradicí lékařů, vědců a milovníků umění a vážné hudby.

Já osobně jsem měl to štěstí, že jsem se po svém příchodu do Prahy seznámil s mužem, který pobýval v 60-tých letech v jednom hrabství v Anglii. Chodili jsme spolu hrát tenis a já jsem "se hřál" v paprscích jeho kultivovaného projevu. V seniorském věku jsme spolu znovu navázali kontakt a 1x týdně spolu chodíme na procházky po pražské Letné, spojené s dobrým obědem. Hrubé slovo by nevyslovil ani na " mučidlech " a v debatách projeví svůj nesouhlas lépe než vystudovaní kariérní diplomaté. Když jsme šli jednou ve vedru Prahou, navrhl jsem mu dát si pivo v hospodě " U Partyzánů ". Odmítl vstoupit do tohoto "doupěte" a koupil si v recepci blízkého hotelu O,2 neperlivé vody za 180,- Kč.

Lidí s noblesou je v naší společnosti možná více, než si myslíme, ale do "žumpy jménem politika" nikdo nechce vstoupit. Nezajímají je intriky, debaty o ničem a věčné hádky a rozmíšky. V životě by je nedostali před mikrofon se "surikatami", kývajícími souhlasně hlavou. Víte snad o nějakém noblesním politikovi na naší scéně ? Co se týká volby nového presidenta našeho státu, nechtěl bych tam žádného profesionálního vojáka, bývalé komunisty, politické aktivisty, miliardáře, výstředního umělce, ani netrpělivého senátora, který se snaží v rozporou s Ústavou odstranit svého předchůdce.

Kdybych si mohl vybrat, chtěl bych tam někoho, jako byl třeba Prof. MUDr. Josef Koutecký, zakladatel dětské onkologie u nás, světem uznávaný vynikající lékař a vědec, který již bohužel zemřel před dvěma roky ve věku nedožitých 89 let.

Podívejte se do archivu ČT, kde by měl být dokument, který s ním byl natočen před jeho odchodem z tohoto světa. Budou Vám možná "ukapávat" slzy jako mně nad jeho skromností, pokorou a moudrostí, se kterou zpětně hodnotil svoji plodnou kariéru. Jeho láska k profesi, manželce, k tradičním konzervativním hodnotám byla příkladná. A ten jeho ušlechtilý vzhled a noblesa!

Závěrem mně zbývá povzdechnutí "kde ho hledat?".Že by třeba Prof. MUDr. Jan Pirk? Nechávám tu prostor pro diskusi, od které si slibuji zajímavé názory.