Děda ve stáří jako mlád

skleničku vína dá si rád.

Po ránu i po setmění

náladu mu v lepší změní.

Vnouček si sedl na dýni

zdobící koutek v předsíni.

Krajina se halí v mlze,

babičce je hezky tuze.

Matka zas vaří na ohni,

polen je už jen na pár dní.

„Je to věčný problém s dřívím“

trpce přitom ústa křiví.

Otec jí zřídka odpoví –

on už je prostě takový.