Tak prostě, tiše do setmění
přešel teď zvolna krásný den,
padla i mlha, světla září
tam, kde spí všichni věčný sen.

V lucernách oheň, já tu čtu si
v nápisech, kdo byl stár či mlád,
zřídka, pak více poprchává,
jsou Dušičky a listopad.

Nemusím masky, dýně, víno,
položím na hrob květinu,
postojím chvilku, planou svíčky,
vzpomínám na svou rodinu.