Už při rozvícení první svíčky na adventním věnci na mě každoročně " padne těžká depka ". Vánoční svátky jsou na mém žebříčku oblíbenosti těsně za dnem " Čínského dělostřelectva " a po něm už je pouze výročí bitvy u Lipan. Celý prosinec se snažím být co nejvíce mimo domov, přesto neuniknu některým činnostem, které mě ničí.

Tak kupř. při mytí oken musím střežit manželku, aby nevypadla z okna. Je mně zima, a tak pokušení silně zacloumat lehkými schůdky je veliké. Malá výška z 2. patra a měkký trávník mě pak nakonec od zlého úmyslu ochrání.

Byl bych tak rád, kdyby na mě alespoň trochu dýchla atmosféra " bílých zimních svátků ", ale kromě vůně smaženého kapra necítím vůbec nic. Vlastně to není úplná pravda ! Při odeslání nehorázně vysoké částky " mladým " z mého účtu cítím palčivou bolest na své hrudi. Ale co ! Ať se mají u teplého moře dobře a snad si vzpomenou u dobrého koktejlu při západu slunce na dědečka-blbečka !

O průběhu Vánoc v mém příštím životě už mám jasno. Koupím si v agentuře mladou Filipínku a každý rok v prosinci odjedeme za její rodinou. Zatímco se budou její krajané přibíjet na kříže, se budu válet na poloprázdné pláži. Při odjezdu domů moji " ženušku " šikovně vyměním za její mladší sestru a za rok si to všechno zopakuji.

Jde o krátký výtah z mé povídky, kterou jsem pro přátele napsal v prosinci 2017. / To nám bylo ještě krásně, co ? /. Dnes už mě netrápí z přípravy Vánoc vůbec nic !

Na Štědrý den po obědě se projdu pěšky " Královskou cestou " až na Malou Stranu, abych popřál hezké svátky personálu 400 let staré pivnice. Budu si vybavovat hospodu a její hosty podle povídek Jana Nerudy. Po dvou pivech odjedu k manželce, u níž pobudu až do oběda na " Boží hod ". Tím pro mě Vánoce skončí a vrátím se spokojeně do bezpečí svého bytu. Místo nekonečných a stále opakovaných pohádek budu sledovat seriály o přírodě, popíjet vínečko a louskat ořechy.

Přeji Hezké Vánoce všem čtenářům !