Okna láskou zastřená,

někde v dáli houká vlak,

podlomí se mi kolena,

a jistě také zvlhne zrak.

Až vstoupíš do mého světa,

stačí jedna holá věta,

jedna věta jsou tři slova,

chci je slyšet pořád znova.

Když růže rozkvétá,

vzpomíná se na léta,

plná lásky, něhy, štěstí,

není pochyb na rozcestí.

A okna láskou zastřená,

svůj smysl pomalu ztrácí,

to myšlenky nás směrují

a do vzpomínek vrací.