Zamračená obloha mne dnes vůbec neláká,

ale já mám přeci boty pověstného tuláka.

Tak když krátce po obědě slunce mraky prorazí, 

hned se radím s kamarádkou, kam se dneska vyrazí?

Za chvilku je rozhodnuto, Planě pod Ještědem,

naložíme pejsky, bágly, za pár minut jedem.

Parkoviště u Ještědky je konečná stanice,

že je kolem liduprázdno, to nás těší velice.

Lesní cesta klikatí se nahoru a dolů,

Dorka s Mattym mají radost, že jsou opět spolu.

Kamarádka vzala s sebou také svoji sestřičku,

ta se pořád zastavuje, zdržuje nás trošičku.

Na Pláních nás přivítalo teplo tamní hospody,

holky zašly na kafíčko, já si sedla na schody.

Čekala jsem s pejsky venku, něco také snědla, 

když za chvilku dorazily, ráda jsem se zvedla.

Cesta zpátky to je záhul, do kopce jdem pomalu,

krása kolem, ta nás všechny, drží v dobrém rozmaru.

Po hodině turistiky zdá se být cíl za námi,

nás však láká ještě Ještěd, co se tyčí před námi.

I když sestra kamarádky ráda by to vzdala,

chválou jsme jí povzbudily, tak ten Ještěd dala.

Nahoře dostala kávu, chvilku jsme se zdržely,

pak po rychlé chůzi z kopce už jsme v autě seděly.

Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu.

Zdraví vás velice Jana, Lucka, Dorka, Matty a turistika Bertice.