Jak náramek
Foto: autorka

Proč z okna vyhlížím,
až nebe se rozsvětlí
a slunce jas
mi ukáže, kudy plout,
proč ve tmě přemýšlím
nad sny, co mi ulétly,
a zas a zas
se snažím je dostihnout.

Pak ráno růžové
mě budí i s nadějí
a střípky dnů
jak náramek navlékám,
zas barvy duhové
mi touhy mé vracejí
a ke stromům
jak k oltáři poklekám.


Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
12 komentářů
Irena Mertová
Moc hezké.
Marie Doušová
Dík za Tvá krásná slova.
Jana Jurečková
Každé ráno je růžové, protože jsme odpočatí a vykročíme s radostí do nového dne. Moc hezké. Díky.
Hana Šimková
Zuzanko básníš naprosto geniálně a já tvoje básně miluji.
Dana Puchalská
Moc krásné. Jako vždy. Děkuju. :-)
Eva Mužíková
Ahoj Zuzko, ráda Tě tu " čtu"...
Alena Vávrová
♥♥♥
Marie Seitlová
Krásné, jako vždy.
Blanka Lazarová
Pěkné verše. *****
Soňa Prachfeldová
Když člověk nahlédne do svého nitra, do svého já, ukrývá se v něm mnoho snů i tajemství. A také tužby i nadéje. Ať tyto pocity převažují nad teskněnim a smutkem. Každý den nám přináší kouzlo nového dne s prislibem nového nadechnutí a nových kroků na naší životní cestě.