Lenka (56 let): Nevěřila jsem, že existují šedesátiletí mamánci. Z nadějného vztahu jsem nakonec raději vycouvala

Lenka (56 let): Nevěřila jsem, že existují šedesátiletí mamánci. Z nadějného vztahu jsem nakonec raději vycouvala
Ilustrační foto: Pexels

Když jsem se po třicetiletém manželství rozvedla, kamarádky mi neustále říkaly, že si mám zkusit někoho najít. Podlehla jsem jejich naléhání a když mě jedna pozvala na akci jejich firmy, dala jsem se tam do řeči se sympatickým mužem.

Pár měsíců s ním mě utvrdilo v tom, že už nikoho hledat nebudu a samotné je mi lépe.

Měla jsem totiž štěstí či smůlu – to ať si každý posoudí sám. Natrefila jsem na pozoruhodný živočišný druh, na šedesátiletého mamánka. Vypadal dobře, byl sečtělý, hezky jsem se s ním pobavila o literatuře. Jsem knihovnice a svět knih je můj život, takže, přiznávám, to, že četl a měl všeobecný kulturní přehled, byly jasné body na víc. Pro mě to bylo rozhodně důležitější, než že měl trochu bříško a byl menší než já. V tomto věku se už rozhodně víc dívám na to, co má mužský v hlavě, než jak vypadá. Ostatně, já mám taky o pár kilo víc, než je zdrávo.

Když mě po několika schůzkách pozval domů, docela jsem se těšila a brala jsem to jako krok k možnému pěknému vztahu.

Dostavila jsem se v daný čas na danou adresu. Překvapilo mě, že mi otevřela stará paní. Až jsem se lekla, že zvoním u špatné vilky. Nepůsobila moc přátelsky, jen se obrátila a zavolala: „Péťo, tak už je tady.“ Nepodala mi ruku, nenechala mě, abych se představila, prostě se zase zanořila do temné chodbičky. Petr vyšel po notné chvíli, kdy jsem trochu potupně čekala u dveří. Nevypadal, že má radost, tak jsem se zeptala, jestli je vše v pořádku. „Co by nebylo v pořádku?“ zeptal se. Atmosféra byla divná. Dali jsme si kávu, chtěl otevřít láhev vína, ale já odmítla a vypařila jsem se. Za dva dny volal, omlouval se, říkal, že maminka se necítila dobře a že on byl z toho nervózní, že bychom návštěvu mohli zopakovat.

Vypravila jsem se s kytkou a bonboniérou pro maminku. Znovu otevřela ona. Když jsem jí to chtěla předat, řekla, že má cukrovku a kytek plnou zahradu. Rozesmála jsem se. Mám ráda, když jsou lidé trochu cyničtí. Vlastně to mám raději, než kdyby mi říkala, že jsem sluníčko a chtěla se objímat. Pak si ale kytku i bonbony převzala a usmála se, takže jsem myslela, že ledy jsou prolomeny. Ovšem Petr byl stejně nervózní jako minule. Když jsem se pak sešli v kavárně, byl  jiný člověk. Tam byl uvolněný, zábavný. Doma se vždy choval, jako by ho právě píchla vosa.

Začali jsme se scházet u mě. Bylo to fajn. Náš vztah přerostl do intimní fáze, ale Petr nikdy nezůstal přes noc. Trochu mi to vadilo, připadalo mi to divné. Říkal, že maminka nemůže být v baráku samotná, že to na ni působí depresivně. Ptala jsem se, jak to řeší, když někam jede na dovolenou, na vícedenní výlet. Vylezlo z něj, že nikam nejezdí. Přitom jeho máma je zcela pohyblivá, v dobré kondici, chodí na nákup, sedává na zahradě.

Z Petra se vyklubal mamánek. Mně se to na jedné straně líbilo. Každá máma by si přála, aby se o ni děti staraly, až bude stará. Takový chlap má u mě plusové body. Jenže co s mužem, který s vámi odmítne jet na dva dny na hory, protože jeho maminka nemůže být v noci sama.

Přitom měl sestru, bratra. Ti žili nedaleko. Oni by s ní přece mohli být nebo by si ji mohli vzít k sobě. Přicházel za mnou v úterky a čtvrtky. Nikdy jindy. Vždy v šest večer a v devět odcházel. No po čase mi to začalo vadit. Kdykoli jsem navrhla, že něco podnikneme o víkendu, zamluvil to, bylo vidět, že nechce. Víkendy trávil s maminkou. Je jí osmdesát tři let a vůbec nejde o paní odkázanou na jeho pomoc. Jednou jela v sobotu na výlet s klubem seniorů, tak hned volal, že by přišel ke mně na celou sobotu.

Vrcholem bylo, když jsem jednou upekla bábovku a vypravila se k nim, protože jsme byli domluvení, že mu donesu nějaké knížky. Zaparkovala jsem před barákem, vyndala tašky, dotáhla vše na zahradu, on tam seděl s maminkou a ani mi nepomohl. „K tomu jsem zaslechla, jak ta bába říká: ‚Co to sem táhne? Doufám, že se tu nestěhuje.‘ A on na to tiše řekl: ‚Neboj, to se nikdy nestane.‘ Já to fakt slyšela.“

Práskla jsem tam s těmi knížkami a bábovkou a už jsme se nikdy neviděli. Ještě měl tu drzost mi několikrát volat. Už jsem mu to nezvedla.

Kamarádka, která o našem vztahu věděla, protože vznikl na akci, kde byla, mi pak přiznala, že se o Petrovi v práci říká, že je zvláštní. Ale také se jí líbilo, jak pěkně se stará o mámu, jak hezký s ní má vztah. Říkala, že ho v zaměstnání za to všichni obdivují.

Obdivuhodné to možná je, ale ne z pozice partnerky, která si uvědomí, že nikdy nebude v jeho životě mít rovnocenné postavení s jeho mámou. Natož aby pro takového chlapa byla nejdůležitější v životě. Bylo to pro mě zklamání, ponížení. Nevěřila jsem, že bych si ještě nějakého muže v tomto věku pustila do života, ale on mi připadal tak hodný, obětavý, slušný. Jenže i takové obdivuhodné vlastnosti se nakonec mohou ukázat být otravné. Zanechalo to ve mně hořkost, zklamání, nenapadlo mě, že existují i šedesátiletí mamánci.

(Jména v textu jsou na přání pisatelky změněna).

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
27 komentářů
Jindřich Berka
Dobrý den, paní Štěpánková, nemusí se jednat pouze o intimní vztah. Ano tělo chátrá a muži mají problémy s erekcí, ale mohou spolu zajít do divadla, na hudební vystoupení, na procházku, na túru, na dovolenou, na houby. Nebo si jen tak povídat. Třeba i pohladit, obejmout či políbit. Pro mě a hlavně pro ženy z článku vyplývá jasně mamánky nikdy! To si měla paní uvědomit, když do toho šla. Jindra
Danuše D'Engeli
Jakýkoliv vztah je podle mého názoru obrušování ega. Jsme především odlišní.Kazdy z nás má právo na osobní svobodu.A muž a žena jsou diametrálně odlišní.Tolerance a úcta by měly být na prvním místě.Pote se vztahy vždy vydaří.
Hana Štěpánková
Je určitý věk (neříkám přesné číslo, protože sama nevím), kdy intimní vztah už není vhodné navazovat. Tělo je zchátralé, životní zkušenosti vedou k určitým stereotypům a není radno něco lámat přes koleno.
Jindřich Berka
Dobrý den, možná tomu exmaželovi nesahal ani na paty. Po 30 letech já bych se už nerozváděl. Pokud by byla nějaká velmi podstatná změna. Za tím stojím. Nevím proč ženy, které se rozvedou si najdou mamánky nebo svobodné chlapy? Ty neví o životě nic. Paní je ještě mladá, takže neztratit víru a hledat. kdo chce, tak najde. Ve dvou je to veselejší. Pořád je to lepší hladit chlapa než zvíře. Čím jsem starší, tím si své ženy vážím. Dívám se kolem a srovnávám. Dělal jsem chyby, ale snažím se. Chyby opakuje jen hlupák. Jindra
Jitka Caklová
Jaký si to kdo udělá, takový to má a je to opravdu každého věc. Určitě nezáleží na tom, pokud nejsem účastna, co si o tom myslím, říkám, nebo píši já, když mi do toho nic není. Když se vrátím k článku, být na místě Lenky, tak po první zkušenosti (5. odst. Dostavila jsem se.....), bych na další návštěvu nešla a ještě k tomu s kytkou a bonboniérou a ještě na další s bábovkou a ještě s donáškou knih, které si snad od paní Lenky mohl odnést sám. Kytkou se nic nezkazí, tu bych přinesla na první (seznamovací) návštěvu. A jinak, neznám matku která by nechránila své dítě, ať je jaké je a v tomto věku obzvláště :-) :-)
Eva Kopecká
Omlouvám se, Ona něco dělá a on jí říká, jak to má dělat. A proč s ním žije? Bojí se, že by samostatné bydlení neutáhla. Mezi námi, kdo se rád cítí osamělý. Ovšem když si na misku vah dám skákání kolem pana tvorstva, který nehne prstem, do všeho mi mluví, nemám pro sebe prostor, vztah s ním a celá domácnost mě unavuje a vyčerpává, co chybí ženské samotné? Uvaří si, kdy chce a co chce, nemusí se nikomu podřizovat. Upřímně jsem se začala, když mi kolegyně záviděla vztah s bohatým mužem a nepochopila jeho konec.
Eva Kopecká
Taky mám pocit, že u některých partnerka rovná se hospodyně. Vesměs u starších, ale občas i u poměrně mladých. Znám velice sympatickou mladé vypadající důchodkyni, která žije s pánem, jenž za ní rozhoduje asi ve všem. Umím si představit, jak to doma vedou. Ona něco km
Jitka Caklová
Vztahy mezi muži a ženami jsou velice košatým tématem, naprosto nevyčerpatelným. Někteří "postarší" muži si neumí představit, že stejně stará žena by mohla mít zájem o sex a vycouvají dřív než nějaký vztah vznikne a najdou si mladší. A nebo naopak představit si to umí a proto si hledají starší, aby jim měl kdo uvařit, poklidit........, jen aby nebyli sami. Myslím si, že to samé platí i u žen. Každý jsme zkrátka nějaký a nemá smysl nezlomné lámat přes koleno, zbytečně by bolelo :-)
Eva Kopecká
To možná asi nejspíš ano....
Jitka Caklová
Dle mého názoru to dobře jasně a hlavně stručně napsal pan Vrba 00:57. Víc k tomu nemám co dodat, jedině snad s úsměvem, "Starého vola tahat nenaučíš." :-)
Eva Kopecká
JC ukončit vztah tím, že odejdu z vypjaté situace a poté nebudu zvedat hovor, je trochu jiné, než se posadit a na rovinu jim nebo tedy později jen jemu říct, že toto mi nevyhovuje, aby za mnou přišel dvakrát v týdnu na přesně vymezené hodiny. Tady neplatí, že je projev slabostí ze vztahu vycouvat. Není. Ji by s nimi čekalo takové malé soukromé peklo na zemi....protože s pevným vztahem matka a syn nemáte šanci hnout. Vždycky budete ta druhá, oba se vám budou snažit vymluvit vaší domněnku, říkat, že děláte z komára velblouda a zbytečně žárlíte. Jelikož jsem ve svém životě měla manžela i na čas spolubydlícího jedináčka s velice úzkým vztahem k mamince, vím moc dobře, o čem mluvím. Jede se tam, kam rozhodně maminka, jde se k ní tehdy, kdy rozhodně ona. Celá rodina se přizpůsobí tomu, co chce ona. Bez ohledu na to, zda se to někomu nehodí. Od mamánka je jediná cesta, odchod. A odejde žena, která je silný jedinec. Slabá žena nebude chtít být sama a tak bude čekat a doufat, že se něco změní. Samo se totiž nezmění nic a v tomto případě fakt není reálná šance. Zejména v takovém věku. Každé dospělé dítě by mělo dojít do fáze osamostatnění. Někdo tam dojde i ve společné domácnosti, někdo s odstěhováním. Pokoušet se změnit druhé, aby též byli samostatní, je běh na velice dlouhou trať s nejistým výsledkem. Znamená to denně vést válku, bez přehánění vést boj proti přesile, která je v dobře zajištěné pevnosti. Je fakt, že moji dva partneři neměli pevně stanovené vycházky, ale maminky musely být téměř u všeho a řídily náš život de facto na dálku. Tedy nic neproběhlo bez jejich souhlasu. Vzájemná symbióza syna a maminky se projevuje dle vzorce typu....maminka by taky ráda s námi šla na koncert, maminka nás zve zítra na oběd, maminka říká, abychom si taky koupili kulatý stůl, maminka zítra přijde na návštěvu, maminka taky na dovolenou nejezdila, doma je přece plno práce, atd atd. Rozumná tchýně, do které mají maminky jedináčků vesměs dost daleko, má svůj život, své známé a koníčky, dovede mlčet se svými nevyzadanymi radami a nechá si pro sebe svoje názory, na které většinou není nikdo zvědavý. Když jsem se stala tchýní, a jsem hned dvojnásobná, měla jsem v paměti to, čím jsem procházela já. Bydlíme blízko sebe, děti jsou na našem sídlišti zvyklé, ale když se vidíme, je to z jejich iniciativy. Co vaří, jak uklízejí, kam jdou a kdy se vrátí, mě vůbec nezajímá. Je to jejich věc.
Dušan Brabec
Svobodný mládenec, zjevně bezdětný, by měl být v tomto věku pro ženu hledající partnerský vztah vždy výstrahou. Jeho maminka v to hraje roli spíše minimální. Nicméně by byla škoda, kdyby paní Lenka po této zkušenosti na muže zanevřela a již nový partnerský vztah nenavázala. Tak jí tímto přeji hodně štěstí!
Jitka Caklová
EK naprostý souhlas, tak to v životě chodí. Nicméně, kdyby byla silná, neboli sama sebou, tak by neutekla a nechci se opakovat (10:20), bylo by to jako v jednom vtipu :-)
Eva Kopecká
JC to je samozřejmě fakt. Nicméně ona spíš utekla. Tím nahrála soupeři na smeč. Petrova maminka měla šanci upevnit se synáčkem pouto. ,, Podívej, Petříku, chová se jak blázen. Inu další, co by si ráda sedla do teplého hnízdečka. Člověk aby se bál doma říct svůj názor. No řekni, není nám spolu nejlíp? A víš co? Zítra si uděláme svíčkovou. Tak, jak ji máš rád."
Jitka Caklová
E.K. 22:09 - Paní Lenka, v případě, že by uměla být sama sebou, tak jako vítěz by odešla středem s milým úsměvem, ale bez usednutí a od plic řečeného. Někdy mlčení řekne víc, než sáhodlouhé moralizování.
Jitka Caklová
09:04: ...... a není daleko doba, kdy se vrátí starobince a chudobince a tam se teprve ukáže, v jakém poměru v nich budou "nedospělí" starci a stařeny, a ti co děti vychovali, ale děti ztratí zájem, protože "samy budou mít málo".
Ivo Patta
Když nemusíte vychovat děti, protože v ekonomy hanebně vedeném účetnictví státního důchodového systému se bezdětným složí na důchod ze svého odvodu sociální daně (nesprávně pojištění), cizí děti, které jste nevychovali, pak není problém nedospět až do důchodového věku.
Jitka Caklová
Nahlédla jsem do rubriky Vtipy. Stává se, že vtip přestává být vtipem. "Každý člověk je "nějaký". To, že neodpovídá mým představám ještě neznamená, že ta dokonalá jsem já."
Jitka Caklová
00:57: Tak nějak jsem to myslela (21:07), jen jsem se z pohledu muže neuměla vyjádřit. Každý živočišný druh je obdařen instinktem (má srdce), ale ne každý dá přednost rozumu. Já také vím, že pro řadu lidí jsem "jednoduchá", no a co, mám z toho být zklamaná, ponížená.....?, přestane se snad Země točit kolem Slunce? Moje zklamání způsobuje moje mysl, nikdy mé srdce ♥
Martin Vrba
Malá technická poznámka. Ten muž, kterého paní Lenka popisuje jako "mamánka" není ve skutečnosti "mamánek". Mamánek je nesamostatný muž, který se o sebe neumí postarat a je závislý na mamince. Neumí si vyprat - uvařit, bydlí u maminky v malém bytě, atd. Tady je to obráceně - maminka je spíše závislá na synovi a oba si bydlí v domě se zahradou. Docela Je možné i to, že syn s matkou jsou domluveni, aby matka byla překážkou vážnějšímu vztahu, o který ten muž ve skutečnosti vůbec nestojí! Ten muž si chce jen občas užít sexu a popovídat s inteligentní ženou - nic víc. Je to tedy spíše obstarožní "SVOBODNÝ MLÁDEC".
Eva Kopecká
Každá žena myslím má představu, že pro partnera je ta na prvním místě. Je nesnadné konkurovat dokonale mamince. Člověk by snad pochopil, že se muž ohledně po jiné. Mladší, štíhlejší, pohodovější, aktivnější, poskytující muži potřebnou dávku volnosti na koníčky a kamarády atd. To, že muž má na prvním místě matku, by nebyl až takový problém. Ať si každý žije, jak chce. Ale proč se tedy takový muž angažuje v nějaké známosti. Od s odpuštěním závisláka přece každá jednou, dřív nebo později, pokud má nějaký soudný rozum, zákonitě musí odejít. Paní Lenka utekla z bojiště jako poražený. Mohla odejít jako morální vítěz. Kdyby s milým úsměvem usedla a řekla té dvojici svoje. Jako třeba, ani by mě nenapadlo se sem stěhovat. S vámi dvěma by tu nevydržela ani ženská se svatozáří. Protože tady by každá musela poslouchat tvoji maminku, jako ji posloucháš ty. Je to tvoje škoda, ale i její. Dávno tady mohly běhat nějaké děti a vy dva jste z nich mohli mít radost. Takhle tu budete pořád sami. Já bych jim dala bábovku a knížky. Nikdo neříká, že ten pán je špatný. Nebo ta stará paní. Ale ať si žijí svůj uzavřený život a nezasahují do životů jiných lidí. Jednou tam on zůstane úplně sám. A jak tu někdo správně řekl, nezmění se. Bude ale nešťastný, protože v důchodu bude jednou tak akorát koukat z okna, zda mu už vezou oběd....
Jitka Caklová
Paní pisatelka si o případném budoucím vztahu vytvořila, ve své hlavě, určitou představu a jelikož se nenaplnila, tak samozřejmě ten špatný je on. Když trochu zapátrám v paměti, kolika potencionálním tchýním jsem v představách o potencionální snaše nevyhovovala já. No a co, svět se nezbořil, zkrátka mě viděly jinýma očima, než jsem se viděla já :-)
Lenka Kočandrlová
Paní pisatelka měla nechat vztah jen na úrovni kamarádství,půjčování knih,vykecávání se a podobně.Měla vzít do úvahy třebas jen to,že pán byl menší než ona,s pupkem a matkou v zádech.To by nedělalo dobrotu nikdy,a kdyby ta matka zemřela,tak on by stejně stále jel v koleji,kterou vyjezdil s matkou....Někdy je méně více,já osobně nepotřebuji seznámení s neznámýmí starými pány,neb mám bezva manžela,ale kdyby náhodou něco někdy se stalo,tak nikdy s cizím dědkem nějaké intimity a sestěhování a podobně!!!
Martin Vrba
Já si myslím, že ideální vztah těch dvou milenců v tom vyšším věku by měl zůstat u toho, co je spojuje, tedy že by spolu jen věčně (nebo do smrti matky) randili a tedy se na sebe vždy znovu a znovu těšili. Bylo by to i vztahu prospěšné, nezevšedněli by si a "neklesli" do všedního manželství s problémy typu: "Ty jsi si do manželství přinesl jen jedny trenýrky a nezvedáš záchodové prkénko a ty ani zase nevíš, když zůstaneme na záchodě, jak se má správně nastrčit na trn toaletní papír, aby se netřel při odvinování o stěnu záchodu." Ano - jen tak mohou zůstat trvale nad věcí u problémů jiných - například u "Mnoho povyku pro nic." :) A klidně se bez úřadů rychle rozejít, přestat se navštěvovat, když se bude stále ten papír třít o stěnu a jednomu z nich z toho už bude "šibat". Nebudou si muset nic si vyčítat, protože bude mít každý svůj příbytek i svůj toaletní papír a někdo i svou maminku. :)
Zuzana Pivcová
Někoho podobného jsem od vidění znala. Nejhorší je, když pak maminka zemře a syn zůstane v padesáti nebo i později úplně sám.
Eva Kopecká
Samozřejmě že existují. Ovšem vyplave to až po čase. Žádný muž hned nevybalí, že pokud se půjde za kulturou nebo pojede na výlet, touží vzít i matku, aby to spláchnul takříkajíc jedním vrzem. A nejradši je má obě pohromadě na svátky, volné dny a tak. Dá se pochopit, že dvěma z té trojice to absolutně vyhovuje. Ta třetí, která se cítí přebytečná a na vedlejší koleji, to po čase vzdá. Jsou věci neměnné. Fér by bylo, kdyby ten pán byl týden s přítelkyní a týden s matkou. Takto pendlovat a určité hodiny vymezit jen pro tu novou nemůže být základem pro zdravý vztah.
Martin Vrba
Jeden z mála životních příběhů, kdy žena Lenka (56) se nestala manželkou, muž (60) se nestal manželem a jeho matka (80) se nestala tchyní a všichni si tak zase šťastně žili, jak jim to vyhovovalo, dokud nezemřeli. :)

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?