Šetřit, šetřit, šetřit
Ilustrační foto: Pixabay

Výzva k šetření mě prostřednictvím sdělovacích prostředků pronásleduje již několik týdnů a doléhá na mě mnohem intenzivněji, než kdysi dávno stejné rady z úst rodičů, kteří to se mnou mysleli dobře.

Obecná mediální výzva těch, kteří mají měsíční příjmy řádově vyšší než je můj důchod singl seniorky mě nepohoršuje, jen nevím na čem ještě mohu ušetřit. 

Bydlím v bytovém domě s dálkovým vytápěním, bez plynu, vše na elektřinu. Všechna dosud zveřejněná doporučení k úsporám nejsou pro mě ničím novým. Všude mám úsporné žárovky a hlídám, zda někde nesvítím zbytečně, na televizi se dívám potmě, jen občas mi svítí lampička s difuzérem pro zvlhčení suchého panelákového vzduchu. Většinou se snažím vařit co nejúsporněji a to tak, aby zbylo jídlo na druhý den s vědomím, že hrubě porušuji jednu z hlavních zásad mé maminky: „ Každý den musí být čerstvé jídlo,“ což možná bylo klíčem dlouhověkosti mých rodičů.

Nepoužívám vanu, pouze se sprchuji dvakrát denně a zatím si dopřávám luxusu, teplou vodou. V zimním období v ložnici netopím, zvykla jsem si když se mi před lety rozbila termostatická hlavice radiátoru a tři roky netopím ani v ostatních místnostech díky teplomilným sousedům, kteří temperují můj byt na 20 stupňů. Vypršela mi fixace ceny elektřiny, tak si každý měsíc zadám odečet elektroměru, v aplikaci simuluji fakturu za spotřebu a s povzdechem měsíc co měsíc navyšuji zálohu.

V celém tomhle kolotoči se mi s ubývajícím létem a médii avizovanou hororovou zimou vybavuje vzpomínka na zimy mého dětstí. Na bílý sníh křupající v mrazu pod nohama, ležící jako peřina na polích od listopadu až do konce února, na mráz zalézající pod nehty, na moji dětskou duchnu, pod kterou jsem se večer třásla zimou, sledovala páru, která mi vycházela a usínala s pohledem na kocoura ležícího na peřině a snícího svůj sen o myších.

Nechci uvíznout v síti nostalgických vzpomínek ani se stresovat tím, kde ještě ušetřit za cenu ať to stojí co to stojí,  chci jen důstojný život seniorky.  Závěrem citát Oscara Wilde: „ Doporučovat chudým, aby byli šetrní, je nejen groteskní, ale přímo urážlivé. Je to, jako bychom hladovějícího nabádali, aby méně jedl."

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
41 komentářů
Jana Kollinová
Upřesňuj, ve smyslu svého sdělení 9.8.2022 13:44 :-)
Jana Kollinová
Pane Vesecký, přeji Vám, abyste co nejdéle a bez úhony setrval ve svém rozhodnutí "natřít" to vládní koalici svým pevným postojem k šetření ve smyslu obsahu mého článku. Uráčíte-li se, dejte vědět, co Vás k tomu přimělo. :-))))
Ladislav Vesecký
Šetřit? Tak ať nám to ti ne-vládní gauneři pětislepence předvedou sami na sobě! Pak se možná uračím něco šetřit. Už za nádherného socialismu do nás hustili šetřit! A v tom "vysněném" fašistickém kapitalismu taky?
Lidmila Nejedlá
Jano!
Lidmila Nejedlá
Jano!
Margita Melegova
Jeste vic setrit, asi ne kdyz usporne zarovky mame uz nekolik let, dalkove topeni nastavene z rozhodnuti domovniho vyboru na urcitou teplotu, obcas se hodi i dva svetry, varim na dva dny a prebytky konci v mrazaku, vana se nenapousti, staci sprcha, mycka je usporna, pracka pere az je plna, nemame balkon ani lodzii tak na dosuseni pradla obcas zapinam susicku. Plyn nemame tak jen obava z ceny elektriny, jsme dva ve veku kdy ze zdravotnich duvodu termoregulace moc nefunguje, za polohovacim kreslem mame schovany primotop, snad ho nebudeme muset zapinat ale to vsechno ukaze cas a vyse plateb za elektrinu.
Hana Šimková
Svezlo se mi to a tak musím pokračovat dále. Žijeme s tou přírodou v souladu? Ani náhodou. Ubližujeme ji neustále a ona nám to bude vracet. Bojíme se zimy? Já se zatím bojím tepla. Na teploměru mám 56 stupńů tepla a já i pes kolabujeme. Pejsek musí a tak vycházíme ven a je to jako vkročit do pekla.. Kdyby šlo to teplo nějak nakumulovat, tak ho můžeme použít v zimě. V tomhle veru se začínám na zimu těšit .No, co, obojí je pro nás staré lidi už nebezpečné. Pokud tedy já, nepřipravená přežiji zimu, tak mě už určitě zdolá další léto. Nedělejme si starosti, protože lepší už to asi nebude. Přeji si ale, aby to zvládli ti mladší. Většina nás starších přežila život bez koupelny a koupali jsme se jednou týdně všichni po sobě v neckách, dokonce i dědeček. V ložnicích se netopilo a já vím, že jsem se ještě půl hodiny klepala, než jsem se zahřála. Jsme možná připravenější, ale ti mladí už bohužel ne.
Hana Šimková
Nejenom politici nám ubližují se svoji neschopností se trochu postarat o nás chudé a starší, ale za co se nám mstí příroda. Že bychom si sáhli do svědomí ? Ž
V poslední době čtu, že lidé uspoří tím, že si nakoupí nízkoenergetické spotřebiče a ty staré sice funkční vyhodí. To je fakt tak řešení pro lidi, kteří mají takové příjmy, že si to mohou dovolit. A ti ani snad šetřit nebudou muset. Je otázka zda vůbec bude šetřit možné, protože se může stát, že plyn prostě nebude. El.energii zatím máme z jaderek. Zásobníky na plyn jsou soukromé, ví to vůbec pan ministr Síkela. V 90. letech byla celá plyn.soustava prodána RWE. Protože jsem v plynárenství pracovala let něco o plynu vím. Moc mi rozesmála úvaha pana Středuly, že bychom mohli opět karbonizovat svítiplyn z hn.uhlí.
Jarmila Fialová
Krbovkami vytápět nemůžu, stejně ale už pár let nepouštím topení, protože nejsou žádné zimy. Mám úsporné žárovky, na televizi koukám až večer, protože tam stejně nic není.PC i mobil mám nastavený na šetření. Šetřit bych mohla asi jen na jídle, ale to bych pak zhubla a musela nakoupit nové oblečení - tak tedy fakt nevím, kde ušetřím.
Jana Kollinová
Líbí se mi přístup pana Dvořáka ke všem medii avizovaným scénářům. S humorem jde všechno lépe! :-))))
Marie Faldynová
Také si myslím, že největší problém je strach. Do teď jsme si poradili a co přijde určitě taky zvládnem. Bydlíme v paneláku, byt není náš, co nám naúčtujou uvidíme. Proč se toho děsit teď, když nevím, co bude zítra.
RE: 00:28 - pane Dvořák s plynovým sporákem a sádrou bych byla opatrná pokud bydlíte v paneláku. Jinak vaše úsporná opatření jsou skvělá a hodna následování. I když jsou možné další úsporná řešení.
Jana Kollinová
Děkuji všem za příznivé komentáře. :-)
Jitka Hrůšová
Paní Kollinová, Váš článek ťal do živého. Zatím jsme s manželem na placení dva, díky za to. Od malička jsem byla vychovávána k šetření, otec byl totiž lakomec, šetřit se muselo. Bydleli jsme v rodinném domku, kde se po celý rok nesmělo topit ani pouštět teplou vodu, studenou jen velmi omezeně. V zimě teplota v místnostech dosahovala pouhých 11°C, mytí nádobí ve studené vodě, praní v ruce taktéž (pračka se používat nesměla), na uklízení jsme s maminkou využívaly také jenom studenou vodu, záchod se směl splachovat kýblem jen dvakrát týdně. Podotýkám, že jsme bydleli v horské oblasti, kde jsou zimy krutější. Maminka trpěla celoživotně záněty kloubů a průdušek, já od pěti let záněty močových cest a záněty nosních dutin, mytí se ve studené vodě chronickým zánětům moc neprospívá. Chodila jsem doma hodně oblečená, byla jsem neustále zmrzlá, do postele chodila v tlustých ponožkách, punčocháčích a teplákách, v několika svetrech, okolo krku šálu, na hlavě čepici a na rukách rukavice. Rodiče tvrdili, že si na zimu zvyknu. Nestalo se tak, jen jsem byla častěji nemocná. Když jsem se stěhovala za manželem do paneláku, těšila jsem se na teplo a teplou vodu. Obojí se mi splnilo. V současné nejisté době mám ze zimy opravdu strach, také mi věkem přibylo dost zdravotních problémů. Naštěstí je můj manžel rozumný člověk a nebude nás trápit zimou. Ten citát Oscara Wildea je opravdu výstižný.
Blanka Lazarová
Jitka H. to vyjádřila pěkně a stručně. Přidávám : šetřit, neplýtvat, skromnost a pokora. To neuškodí nikdy.
Jitka Caklová
Když jsme stavěli, tak capouch do komína jsme udělali pouze v suterénu (dnes z nouze obyvatelného), přeci si nebudeme topením prášit v obyváku, že? Dnes spousta nově postavených domů ani komín nemá. Asi před deseti lety mě "něco osvítilo", jako bych měla tušení co přijde, vlastníma rukama jsem v obyváku do komína Schiedel udělala capouch a koupili jsme krbovky. V "nepotřebných" věcech, které jsem nestihla vyhodit, jsem našla ještě nepoužívanou nástěnnou petrolejovou lampu, se zrcátkem pro intenzivnější světlo. Strach z toho, co údajně přijde, nemám, protože jak je nám to médii vnucováno ani třeba nepřijde. Největší nepřítel je strach a proto ho do nás cpou horem dolem.
Jitka Caklová
Šetřit, šetřit, šetřit - svůj život přirovnávám k jízdě na koloběžce, odjíždím z domova a počítám s tím, abych měla sílu na cestu zpět, stejně jako od východu slunce, do jeho západu. Pro mě "zadní kolečka", byla, jsou a budou velice důležitá, řada lidí tento pojem nezná a "spláčou nad výdělkem", bohužel. Nu což, celý dům máme na elektriku, ale nikoho nesoudím že dělá něco špatně, jen věřím. Když mi to nevyjde, "odejdu" smířená s vědomím, že jsem svůj život nežila nadarmo ♥
Marie Ženatová
Milá Jani, díky moc za aktuální článek. Protože se nechci opakovat, vyrostla jsem v podobných poměrech jako Jitka C. Takže jsem zvyklá šetřit celý život. Když se dívám na úvodní obrázek tak vidím syna v zimě u varhan v kostele a má na rukou právě takové rukavice. Bude to asi pro vás všechny velmi úsměvné - ale i já už je mám připravené na letošní zimu na práci u počítače, protože skutečně moc netopím*
Jana Jurečková
Bydlíme v malém rodinném domku, topíme plynem. Manžel koupil krbové kamna do obýváku a budeme přitápět dřevem. Nedá se nic dělat, ale nadšeni z toho nejsme. Vzpomínám na svoje rodiče / maminka ještě žije /, jak byli šetrní a skromní. Máma dodnes šetří vodou, zbytečně ji nevyleje. Má ji v kbelíku a nechá na toaletu...

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?