Světla
Foto: Pixabay.com


 

Daleká světla planoucího šera

již dávají své další sbohem

a celé město za každičkým rohem

široce otvírá svou náruč večera.

 

Plápolající srdce bije jako zvony

a přístav pod námi se zvolna do tmy noří.

Podívej, červená světla majáků již hoří

a dole na nábřeží umírají stromy.

 

Na věži v Loretě už zase bijí zvony

a lidé spěchají a hledí na neony,

které řvou do noci

 

a prodávají štěstí.

A vítr prohání se po náměstí

a dlouhou ulicí vlají Tvé teskné vlasy.

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
16 komentářů
Eva Mužíková
Zkrátka umíš!!!
Soňa Prachfeldová
Neumím poezii, o to více ji prociťuji, díky Honzo.
Zuzana Pivcová
To jsou nesmírně rozdílné večery. Jeden večer, v němž se žije, navenek v okouzlujícím prostředí milovaného přímořského jihu i v nitru plném bouřlivého citu. A v kontrastu s tím, chladně neosobní velkoměstský večer plný marného volání zvonu. Tak to vnímám a děkuji.
Jan Zelenka
Velký dík všem za milé komentáře.
Jana Jurečková
Dovedu si představit večerní náladu města. Stačí malá procházka a na obloze jsou první hvězdy. Jen se podívat.Pár okamžiků a vše se ponoří do tmy. Krásná báseň plná romantiky.
Jitka Chodorová
Honzo, nádherná poezie, četla jsem jedním dechem a tu skutečnost jsem si dovedla i představit. Díky.
Jana Šenbergerová
Krásný "večerní" sonet.
Alena Velková
Hezké!
Martina Růžičková
Díky za krásnou chvíli s poezií.
Dalibor Polanský
Náladová a také trochu k zamyšlení.