Když my ženy pořád po lásce toužíme, je to tak.

Hezké. Líbí.

Děkuji Elen, i ty jsi pochopila oč v básni jde.

Děkuji Elen, i ty jsi pochopila oč v básni jde.

NA CO BYCHOM VZPOMÍNALY, KDYŽ NE NA TY LÁSKY, KTERÝM JSME JIŽ NĚJAK ODPUSTILY A ZAPLATILY JEJICH DLUHY.

Zuzko i Jano, doslova jste pochopily, báseň je opravdu stěžovací, problém je v tom, že my ženy jsme někdy opravdu nepoučitelné a já jsem už jinak nemohla, než to sdělit, protože nesmyslně odpouštím a tím si vytvářím tyto stavy poetické, ostatním děkuji za komentáře, které dokáži ocenit.

Žádné jeho dluhy neplatit! Nevracet se, nevěřit mu. Moc hezké. Děkuji.

Hajdalák jeden, čímpak byl veden? Ty jsi ale holka milá, jistě jsi mu odpustila. Jitko, mám tvé verše ráda a tuto báseň bych zařadila mezi "stěžovací". Poezie je skvělá v tom, že několika slovy dovede vyjádřit mnoho a ještě k tomu krásně, i když téma moc krásné být nemusí.

My ženy jsme někdy nepoučitelné, viď? Ale každá láska za to stojí, díky, Jituš.

Tvá poezie, Jitko, je příjemná.

Ani v pohádce nebývá všechno růžové.

Pěkné verše, díky.

Jitko žádné dluhy neplať. Ať si zůstane v té mlze.