Historie sadů ovšem spadá už do 17. století. V 60. letech minulého stol. zde rostlo kolem 50 000 mandloní na 185 hektarech. Po revoluci nastal velký útlum a kromě jiného, mandloně ustoupily meruňkám.

Mandloně kvetou v období od poloviny března do poloviny dubna v závislosti na počasí. Mandlovník začíná rodit v 5.–7. roce od výsadby. Sklízí se od srpna do října, podle počasí. Průměrná sklizeň z jednoho stromu 7-10 let starého je 2,5 kg pecek. Ze stromu 16-20 let starého už je to 30 kg. Z toho jádro tvoří asi 86 % hmotnosti pecky.

Poslední březnový víkend tu bývá velké množství návštěvníků, neboť se konají Slavnosti mandloní a vína. Pokud chcete výlet spojit s turistikou, vede tudy Naučná stezka, dlouhá 9 km nebo pro méně zdatné zkrácená verze na 5 km.

Na Hustopečském starém vrchu, v sadu, stojí od roku 2012 rozhledna. Je vysoká 17,4 m a vyhlídka je ve výšce 12,6 m. Konstrukce je z modřínového dřeva, podlahy z dubu a zbytek ze dřeva smrkového.

Krásné výhledy od jihozápadu nám nabízejí Pavlovské vrchy s Děvínem, vysokým 550 m n.m. a vpravo od něj Děvičky se zříceninou hradu ze 13. stol. Pod Pálavskými vrchy jsou krásně vidět Novomlýnské nádrže, známé také pod názvem Mušovská jezera.

Pálava je od roku 1986 biosferickou rezervací UNESCO.

A na závěr návštěvy mandloňových sadů bych vám doporučila navštívit Mandlárnu v Hustopečích a ochutnat specialitu - Hustopečskou mandlovku nebo mandlovou kávu. Je to příjemná tečka za krásně prožitým dnem.