Ve středu 16.8. odpoledne zasáhly Česko silné bouřky s krupobitím. Ze zpráv jsme se dozvěděli, že byla mimo jiné zasažena Praha a část Středočeského kraje. V Praze bylo například zatopené podzemí Státní opery či Zlíchovský tunel.

Shodou okolností jsem byl ten den na výletě na Levém Hradci situovaném na území dnešního města Roztoky u Prahy. Bylo krásné teplé až horké slunečné počasí. Po procházce jsem v 17 hodin nastoupil do autobusu MHD směr Praha Dejvice, nicméně již po třech minutách jízdy začalo peklo. Obloha zcela náhle ztemněla a začalo z ní lít jako z konve. Rovněž začaly padat drobné kroupy. Příval vody byl tak silný, že nejen autobus, ale i auta zastavovaly. Nebylo totiž ani vidět na cestu. Když však autobus dojel ke stanici metra A do Dejvic, bylo po dešti a obloha znovu zmodrala. Sláva, pomyslel jsem si, aspoň nezmoknu.  Domů jsem jel metrem A s přestupem na metro C a výstupem ve stanici Vyšehrad.

A co jsem po výstupu z vagónu metra neuviděl!? Podobná situace jako byla v Roztokách, navíc ještě silný točivý vítr. A kroupy byly větší! Větrem byla voda hnána do stanice metra a dokonce ze stropu začaly téct její proudy také. Zaměstnanci metra přistavili kýble, které museli dost často vylévat. Rovněž částečně uzavřeli vchody do stanice. Toto dopuštění trvalo přibližně hodinu.

Ve mně zatrnulo, protože doma v mezonetovém bytě s terasou v půdní vestavbě jsem nechal pootevřená okna. Aby mne to tak vyplavilo! Když jsem došel a otevřel dveře bytu, mile mne překvapilo, že vytopení se žádné nekonalo. Ale pak jsem v kuchyni pohlédl na terasu. Hrůza! Krásně kvetoucí rostliny totálně poničil tento přírodní živel, který se nad Prahou 4 neskonale vyřádil. Vždyť dle zpráv i říčka Botič v Nuslích vystoupala kolem půl sedmé na první povodňový stupeň.

Jak mně řádící živel šmahem proměnil rozkvetlou terasu dokládají pořízené připojené fotografie. Povalený durman, tis, vrbička i begónie korálová. Ta je navíc křehká, tak se polámala. Zřejmě díky točícímu se větru kroupy usekaly hlavičky pestrobarevným květům šrůchy. Z truhlíků s muškáty na parapetu zůstal jediný a i ten byl nakloněný. Dokonce v jednom z truhlíků byla ještě vrstva neroztálých krup.

Za desítky let bydlení k takové spoušti na terase ještě nikdy nedošlo. Takže následující den jsem se pustil s chutí do nového zahradničení a nápravě škod. Snad se mně příroda za to odvděčí, květena se brzy vzpamatuje a zase budu moci mezi ní na terase sedět u stolečku při kávičce či vínku a nasávat atmosféru teplých letních dní.