Starý muž a mourovatá kočička
Všechny fotografie: Věra Ježková

Budu vám vyprávět příběh lásky mezi starým mužem a jeho kočičkou. Dostal ji před deseti lety od dcery a jejího manžela k narozeninám. Byl si ji vybrat v útulku.

Procházel mezi mnoha kočičkami. Najednou se u jedné zastavil. Drobná mourovatá kočička seděla vysoko na škrabadle. Pohlédli si do očí. Starý muž ji pohladil. A od toho okamžiku oba věděli, že k sobě patří.

Když kočička doma opatrně vyšla z přepravky, byla vystrašená. Starý muž s ní strávil celou noc. Nadále se o ni láskyplně staral. Kočička byla nejprve nedůvěřivá k ostatním členům rodiny – mužově dceři a jejímu manželu a mužově přítelkyni. Postupně si na ně zvykla. Asi dvouletá kočička rostla a přibývala na váze. Starý muž si pochvaloval, že už není taková sklůna, jako když ji přivezli.   

 

 

 

Když starý muž ještě chodil dvakrát týdně do práce, nechával mourečku dlouho samotnou doma. Špatné svědomí chlácholil tím, že většinu času prospí. Když už mu zdraví nedovolilo pracovat, trávil s kočičkou celé dny. Téměř se od něj nehnula. Pokud nespala na okně za závěsem nebo v předsíňce na jeho skútru pro seniory, byla ve stejné místnosti jako on. Ležela na posteli vedle jeho pracovního stolu nebo mu „pomáhala“ přímo na stole, když psal na elektrickém psacím stroji, později na notebooku, nebo si něco hledal na internetu. Sedávala na stole, když obědval a večeřel. Někdy ochutnala, co jí nabídl. Při sledování televize na gauči starý muž často volil nepohodlnou polohu, jen aby kočička mohla ležet vedle něj na svém oblíbeném polštářku. Vyhřívali se spolu na balkoně na sluníčku. Ve dne mu odpočívala na břiše nebo na područce křesla, v němž podřimoval. V noci spala na vedlejší posteli, někdy se k němu přitulila. Starý muž měl radost, když kočička vesele běhala po bytě a skákala po postelích. Nechával jí otevřenou polovinu skříně, kam se ráda schovávala.  

 

 

 

Někdy odjel starý muž se svou dcerou a přítelkyní na výlet na venkov, kde má jeho dcera s manželem víc než deset kočiček. Po návratu k němu jeho kočička čichala a zkoumala neznámé pachy. Když byl starý muž hospitalizován, s kočičkou byla jeho přítelkyně. Při jejích návštěvách v nemocnici jí říkával: „Cokoli děláš pro ni, děláš pro mě.“

 

 

 

Poslední dny svého života strávil starý muž doma, obklopen svými nejbližšími – dcerou, synem, přítelkyní a kočičkou. Kočička byla téměř stále u něj v ložnici, málo jedla. Jednou před ní nesla dcera starého muže mističku s kousky masa v omáčce, aby ji nalákala do kuchyně. Kočička ji váhavě následovala. Když šla kolem postele, na níž starý muž ležel, ohlédla se doprava směrem k ní. Lehávala vedle něho na posteli, někdy mu chtěla dát pusinku – to ji lidé museli sundávat z jeho prsou. Přítelkyně starého muže viděla, když se na chvíli probral ze spánku a kočičku naposled pohladil. Když starý muž zemřel, kočička chodila v ložnici a hlasitě mňoukala. Lehla si na postel vedle jeho nohy. Její srdcervoucí chování vehnalo všem slzy do očí.

 

 

 

Starý muž myslel na svoji milovanou kočičku i v závěti. Část peněz odkázal těm, kdo se o ni budou starat. Po odchodu starého muže zůstává kočička doma, kde je zvyklá. Od pátku do pondělí je s ní jeho přítelkyně, aby jeho dcera mohla odjet za manželem. Ta o kočičku pečuje ve zbylé dny – bydlí v sousedním bytě.  

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
31 komentářů
Jaroslava Handlová
Dojemný příběh, bohužel se smutným koncem. I to patří k životu. Věrko, zračí se zde i Tvá empatie. Tím získává Tvůj článek ještě větší čtivost a sympatie čtenářů, včetně mého kladného hodnocení.
Jan Zelenka
Věra Ježková - Starý muž a mourovatá kočička
Dana Puchalská
Věrko,moc krásný a dojemný příběh. Děkuju.
Velmi hezký článek, miluji kočičky a článek mi dojal k slzám.
Soňa Prachfeldová
Věrko, krásne, láskyplné vyprávění o starém muži a jeho kočičce.
Libuše Heulerová
Věro, krásný a hlavně dojemný příběh.
Věra Ježková
Děkuji vám dalším za milé hodnocení. Dojímá mě.
Zdenka Jírová
Je to krásný příběh, vím, že kočičky dovedou být vděčné z vlastní zkušenosti. Také si mě vybrala kočička v útulku a byla se mnou stále. Bohužel, v 1ejích asi 15 letech zemřela. Stále na ni vzpomínám. Jmenovala se Lucinka.
Anna Čípová
Paní Věrko, děkuji za dojemný příběh.
Jitka Hašková
Věro, krásně jsi to napsala. Cítím s tebou i s Bišinkou.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?