„Nemoc králů" neboli dna je u 90 procent pacientů způsobena nezdravým životním stylem

Dna vzniká v důsledku zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi a postihuje v současnosti okolo 1–2 % dospělých. Nemoc si lidé často způsobí sami právě nadměrnou konzumací nezdravých potravin a neaktivním životem. Jak onemocnění předcházet? A lze dnu léčit?

Dna, jinak také pakostnice, je revmatologické zánětlivé onemocnění, jehož projevy se mohou objevovat při dlouhodobě vysokém přísunu purinů do těla. Jedná se o látky, které jsou obsaženy hlavně ve stravě bohaté na bílkoviny. Tato choroba, dříve také nazývaná „nemoc králů“ nebo „nemoc bohatých“, se projevuje v návaznosti na tzv. hyperurikemii, což je zvýšená hladina kyseliny močové. Ta může být způsobena zvýšenou produkcí kyseliny močové při maligních onemocněních, nedostatečným vylučováním v důsledku poklesu ledvinných funkcí, nadměrnou konzumací alkoholu a nápojů slazených fruktózou. Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi zpravidla vede k ukládání krystalů její soli do šlach, kloubů (dnavá artritida) a ledvin (dnavá nefropatie). Ty poté mohou vyvolat silně bolestivé zarudnutí, které může přejít do akutního dnavého záchvatu.

FOTO: Shutterstock

Nepodceňujte prvotní příznaky

Pakostnice nejčastěji postihuje palec u nohy. „Postižené místo bývá horké, oteklé, velmi zarudlé a bolestivé. Kůže bývá napjatá a lesklá, čemuž se říká „fenomén zrcátka“. Nástup dnavého záchvatu může být doprovázen horečkou a dochází k němu nejčastěji v noci nebo časných ranních hodinách. Může trvat několik hodin nebo několik týdnů, obvykle trvá 7–14 dnů. Bolest i otok poté sice ustoupí, ale samotná nemoc v těle zůstává. Dnavý záchvat může proběhnout pouze jednou za život, ale také se může v budoucnu opakovat,” uvádí odborná konzultantka BENU lékáren, PharmDr. Ivana Lánová.

Pokud nedojde k léčení dny, její ataky se mohou opakovat po měsících, ale i letech. „Spouštěčem záchvatu je nejčastěji požití alkoholu, stres nebo nadměrná konzumace jídla, především masa a masných výrobků. Záchvatu mnohdy předchází nadýmání, nevolnost, neklid, bolest svalů a pocení. To jsou obvykle příznaky, kterým celá řada lidí nevěnuje velkou pozornost, nicméně jde o varovné signály, kterými tělo volá a pomoc a hlásí, že je něco v nepořádku,” vysvětluje Lánová. Dnou velmi často onemocní lidé s již oslabeným tělem, jako jsou například pacienti s anémií, transplantovanými orgány, selháním ledvin nebo lupénkou. Většina postižených také trpí některým z metabolických syndromů, mezi něž patří hlavně obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu, které jsou ve většině případů následkem špatného stravování, stresu a nedostatku pohybu.

FOTO: Shutterstock

Průběh onemocnění

Celá nemoc povětšinou začíná obdobím, kdy postižený ještě nepociťuje žádné obtíže. Takový čas bez výrazných projevů může trvat i déle než rok, i přesto, že je hladina kyseliny močové v těle dlouhodobě zvýšená. V další fázi obvykle nastupují potíže v podobě oteklých kloubů. „Od bolesti uleví ledové obklady nebo jiné vhodné prostředky chladící postižené místo. Zásadní je dieta s vyloučením alkoholu, nápojů slazených fruktózou a s příjmem nízkopurinových potravin. Může být také nasazena medikace,“ říká Lánová.

Po akutním záchvatu dny přichází takzvané interkritické období, kdy je pacient obvykle zcela bez obtíží. To může trvat měsíce, ale také déle než rok. U pacientů, kteří se neléčí a nedodržují dietní opatření, často dochází k nástupu chronické tofózní dny, která mívá charakter polyartritidy. „Může dojít ke vzniku dnavých tofů, nahromaděných krystalů solí kyseliny močové v kloubních i mimokloubních tkáních, typické je to na ušních boltcích. Při chronické tofózní dně dochází k destrukci kloubů,“ popisuje Lánová.

FOTO: Shutterstock

Zdravá strava je tou nejlepší prevencí

Pouhých 10 % lidí trpí dnou v návaznosti na rodinnou dědičnost. V naprosté většině si postižený komplikace způsobí sám. Nejlepší prevencí i následnou léčbou dny jsou pestrá a vyvážená zdravá strava a pravidelný a dostatečný pohyb. V rámci diety při hyperurikemii a dně je nutné co nejvíce snížit obsah purinů ve stravě. „Pacienti se tak musí vyhnout hlavně hovězímu a vepřovému masu, zvěřině, masovým vývarům i uzeninám. Vysoce škodlivý je alkohol, čokoláda, kakao, nápoje slazené fruktózou. Nevhodné jsou kandované ovoce, sušené ovoce v polevě, povidla a džemy. Mezi zcela nežádoucí patří smažená, ostrá a kořeněná jídla. Bývá tak naprosto nezbytné se vyhnout pokrmům z restaurací,” zdůrazňuje Ivana Lánová.

Za vhodné se naopak označuje zařazení dušeného vepřového, králičího a výjimečně drůbežího masa. Z mléčných výrobků se za prospěšné považují mléko, nízkotučný tvaroh, jogurty, brynza a tvrdé a tavené sýry. Mezi povolenou zeleninu a ovoce se řadí rajčata, brambory, okurky, papriky, cibule, avokádo, jahody, bobulové ovoce, meruňky, ananas a hrušky. Připouští se také pochutiny v podobě cereálií, piškotového a třeného těsta nebo také tvarohové a ovocné moučníky.

Důležitá při dně je tedy změna stravovacích návyků a důraz na dodržování zásad zdravého životního stylu. Zásadní je také dostatečný pitný režim, kdy je nejvhodnější pramenitá nesycená voda. Při výběru pohybových aktivit je dobré se zaměřit na aerobní sporty, mezi které patří jízda na kole, rychlá chůze, plávání nebo třeba aerobic. V případě, že je dna spojena s dalším onemocněním, je vždy nutné případně užívanou medikaci konzultovat s lékařem. Pacienti si také mohou nechat informativně změřit orientační hladinu kyseliny močové z kapky krve z prstu, a to například ve vybraných lékárnách BENU, které v roce 2024 o toto informativní měření rozšiřují poskytované preventivní konzultace. Více informací o preventivních konzultacích poskytovaných ve vybraných lékárnách BENU lze najít na www.benuprevence.cz.

S využitím zdrojů:

[1] https://www.nzip.cz/clanek/739-obezita-a-dna
[2] https://www.ikem.cz/cs/dna-a-vysoka-hladina-kyseliny-mocove/a-1989/