Jsi prosba do ticha
FOTO: Zuzana Pivcová

Leť, touho motýlí,
ať cítím tvoje chvění,
až kolem tváře mé
se mihneš pojednou,
zastav se na chvíli
bez špetky uzardění,
než kruhy barevné
mi v duši vyblednou.

Přijď, lásko poslední,
znám tvoje třepetání,
jak den, co pospíchá,
usedni na mou tvář,
kdy už se rozední,
nečekej na pozvání,
jsi prosba do ticha,
můj věčný kalendář.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
20 komentářů
Jana Šenbergerová
Zuzko, já stále vnímám jako zázrak, jak umíš slovy proniknout za zrak. A kdybys už nikdy žádné nenapsala, děkuji za všechna, která jsi nám dala.
Jiří Dostal
:-) Pěkné jak Březina "v těch krajích duše mé, kde neplá světlo denní,/ zas dávným šelestem se blíží doba žní./ Mé zrní ztracené tam zavál vítr snění/ a v klasech mlékem zrá mu záře měsíční... :-)
Zdenka Jírová
Moc hezké.
Rostislav Mraček
Jak čtu, tak žasnu! Úchvatné!
Marie Seitlová
Krásné, přidávám*****.
Soňa Prachfeldová
Zuzko.
Dalibor Polanský
Škoda že nejde dát víc než pět hvězdiček.
Jan Zelenka
Krásné, Zuzko.
Jitka Chodorová
Ráda jsem si přečetla Tvé verše, je to prostě paráda a té Tvé já určitě rozumím.
Jana Jurečková
Krásná romantika někde uschovaná v tichu a bezpečí. Kam nikdo nesmí. Umím si představit zaklepat na dveře a vejít dál. Vaše básnička je jak opuštěný zámek, ale překrásný. Díky.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?