České spisovatelky: kam pojedou v létě a jaké knihy doporučují na prázdniny?

Patří mezi nejprodávanější, nejoblíbenější. České autorky, které píší beletrii. Detektivky, romány z historie i ze současnosti, knihy o vztazích. Co dělají v létě? Jaká místa mají rády a jaké knihy by doporučily ke čtení?

Michaela Klevisová

FOTO: Lenka Hatašová

Říká se jí královna české detektivky. Za prvotinu Kroky vraha získala v roce 2008 Cenu Jiřího Marka pro nejlepší detektivní knihu roku, a podruhé ji obdržela roku 2012 za román Dům na samotě. Kromě řady detektivek je také autorkou románu Prokletý kraj a knih o kočkách, které miluje. Další kniha jí vyjde nyní na podzim.

Kam ráda jezdím v létě
Mým nejoblíbenějším místem jsou Beskydy. Vracím se tam posledních patnáct let i pětkrát, šestkrát ročně. Dostala jsem se až do fáze, že když se přítel zeptá, kam bych chtěla jet do zahraničí, odpovím, že chci do Beskyd. Napsala jsem tam knížku Sněžný měsíc, odehrává se v Beskydech a myslím, že tam vznikne další. Pořád mám pocit, že jsem ještě s tamními místy a lidmi neskončila. Něco určitě bude. Moc mě baví toulat se po horách, prohlížet si staré roubenky, povídat s babičkami, které v nich ještě stále žijí. Je to svět, který mizí. Taková místa a lidi je čím dál těžší najít, ale pořád tam ještě jsou.

Kniha, kterou bych doporučila na dovolenou
Mám už do Beskyd sbaleno a knížka mezi věcmi nechybí. Protože jsem teď hodně pracovala, dokončila jsem svou knihu, která vyjde na podzim, neměla jsem čas číst a zároveň si připadám unavená, chtěla jsem něco oddechové, odpočinkového. Tak jsem si vybrala autorku, která se jmenuje Shari Lapena a píše kvalitní thrillery.

Jana Jašová

FOTO: Jaroslav Fikota

Z angličtiny přeložila více než dvě stovky titulů pro děti i dospělé. Za překlad románu Zrádce přísahy byla v roce 2010 oceněna Zlatou stuhou a stejné ocenění získala i v roce 2021 za knihu Psí dny. V poslední době se začala věnovat vlastnímu psaní. Její první detektivkou je Znič to jméno, následoval Krutý měsíc, za který letos získala cenu Magnesia litera v kategorii detektivka.

Kam ráda jezdím v létě
V létě nejezdím nikam a škodolibě se raduju, že už mám velké děti a nemusím na dovolenou v době, kdy jsou nejvyšší ceny, největší vedra a všude hlava na hlavě. S partnerem většinou vyrážíme na přelomu září a října do Řecka: pár dní v Athénách a pak trajektem na nějaký ostrov poblíž. Žádné hotelové resorty s all inclusive, ale nějaký obyčejný penzion, kde vám děti majitelů nosí ukazovat výkresy a snídáte s jejich kočkou na klíně. A večeře v taverně u pláže, kde jíte chobotnici, která s vámi ještě ráno plavala v moři. Letenky do Athén se dají v předstihu sehnat hodně levně a ubytování taky, takže to navíc ani moc nestojí.

Kniha, kterou bych doporučila na dovolenou
Dovolená a čtení pro mě neodmyslitelně patří k sobě, spíš bych doma zapomněla pas nebo peněženku než čerstvě nakrmenou čtečku. Při spojení letní kniha mi naskočí román Eleny Ferrante Temná dcera a její volné pokračování Pláž v noci. Odehrávají se u moře v jižní Itálii a nejsou to zrovna prázdninové romance, ale pokud vás baví chytré texty s přesahem a trochu ponurou atmosférou, pak jsou obě na pláž jako dělané.

Lucie Hlavinková

Hlavinkova Lucie-6732.jpg
FOTO: Jaroslav Fikota

Oceňovaná autorka řady knih pro děti a mládež i románů pro dospělé, mezi něž patří Kdo šije u Podolské, Pravda nebyla k dostání a nejnovější kniha Svátek hada, příběh plný dobrodružství, inspirovaný skutečnými příběhy.

Kam ráda jezdím v létě
V létě ráda jezdím do Beskyd. Máme tam chalupu, dřevěnou roubenku na samotě u lesa, borůvky a maliny jsou na dosah ruky a taky tam rostou praváci v množství nevídaném. Každý večer děláme oheň a pak koukáme na oblohu přímo přeplněnou hvězdami. Sice tam s námi bydlí i kuny, myši a vosy, ale už jsme si zvykli a oni na nás zřejmě taky. Z tohoto kraje pochází i část mé rodiny, na mnoha místech se skrývají památky z její historie, je to velmi půvabný kraj, mohu každému vřele doporučit.

Kterou knihu bych doporučila na dovolenou
Protože mám ráda nejen Beskydy, ale obecně hory, chystám se číst novinku Jana Štiftera: Za tichem, Novohradské hory. Autor má k Novohradkám osobní vztah, já taky, tak jsem zvědavá, kde se potkáme. A moc se těším na třetí díl Šikmého kostela, jenomže trvalo dlouho, než vyšel, budu si muset přečíst znovu první i druhý. Samozřejmě nesmí chybět detektivky! Plánuji přečíst oceněný Krutý měsíc Jany Jašové, ale ten pro jistotu nebudu číst na samotě u lesa, kuny řádí hlavně v noci a kdoví, co by mi moje fantazie vykreslila.

Přečtěte si také:

Moje léto – české spisovatelky píší exkluzivně pro čtenáře portálu i60