O Dušičkách
M. Richterová

Nad vrchem Žalým vychází sluníčko a červánky rázem zesvětlují celé okno. Čeká nás krásný den. Bude už studený jako včera, k večeru byl jeden stupeň, teď je nula, zábly už ruce a Betynku, navlhlou z prodírání se travou, jsem strčila do batohu. Věděli jsme, že je to poslední houbařská vycházka, protože houby do rána poznamená noční mrazík, a tak se nám z lesa nechtělo. Jenže museli jsme jít zatopit a dát sušit houby.

Včera byly Dušičky, zapálili jsme svíčky, už poněkolikáté v tomto čase, zahřáli jsme se narychlo hrníčkem grogu, připravila jsem občerstvení a dali vychladit symbolickou mělničinu. Při krájení hub jsme si povídali, vzpomínali. Hřbitovy jsme navštívili a hroby rodičů upravili už před týdnem, doma dávám na okno fotky, znovu jim ještě rozsvítíme.

Pokoj brzy provoněla vůně. S Betynkou jsme se v teple spokojeně natáhly, s manželem jsme vybrali film, co se nabízel, bohužel válečný, ale byl to příběh z historie, jen proto jsem ho vzala na milost..

Během zvláštního večera, kdy na nízkém nebi jasně zářily hvězdy, jsme se spojili s rodinou. S někým po Whatsappu, s jinými jen ve vzpomínkách.

Ráno sýkorky poletovaly u zatím prázdného krmítka. 

                                                                                                                                                                                              3.11.2024

 

                                                

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?