Rozhodla jsem se, že budu letos mapovat vesničky v našem okolí. Druhá moje trasa vedla téměř souběžně s trasou první (První letošní kroky ode vsi ke vsi ), ovšem na opačné straně Labe.

Autobus mě vyklopil ve vsi Křešice u Litoměřic. Slyšela jsem totiž, že u přívozu byly viděny překrásné malé vzácné kačenky ze severu - morčáci bílí. Z autobusové zastávky jsem vyrazila rovnou k Labi. Sluníčko se snažilo, trávu pokrývala jinovatka a nad vodou se vznášel opar. Viditelnost kvůli němu nebyla valná, nicméně pohled na řeku oplýval romantikou. Na vodě byli vidět morčáci velcí, kterých je v okolí spousta, pro můj foťák bohužel byli příliš daleko.

Využila jsem kousek zdejší NS Křešická výprava a zašla se podívat k baroknímu kostelu Navštívení Panny Marie u zázračné studánky. Autorem původní kaple i pozdější přestavby je litoměřický stavitel Octavio Broggio. Bohužel ani tomuto kostelu se nevyhnuly povodně (2002, 2006 a 2013) a zaplaven byl až do výšky 4 m. Dnes je zvenku opravený a září bílou barvou, dovnitř se dá nahlédnout jen skrz husté pletivo a pohled povzbudivý to není. Čeká tu spousta práce. Zázračná studánka s reliéfem Pasovské Madony je bohužel bez vody. U kostela je socha Panny Marie, které byla při povodni 2002 z vody vidět jen hlava.

Na Křešice prakticky hned navazuje další vesnice Nučnice. Tady je přívoz z protějších Nučniček a u něho zmrzlinový domek a odpočinkový altánek. Posadila jsem se na lavičku a pozorovala řeku. Po sluníčku modrou, proti sluníčku prakticky neprůhlednou. Morčáky bílé jsem bohužel nezastihla. Potěšila mě aspoň potápka malá. Věřte, že malá opravdu je.

Kousek za přívozem se bohužel cyklostezka odchyluje od řeky a dál vede celkem nezajímavá cesta v polích.
Další vesnicí jsou Lounky a jejich název by pamětníkům nemusel být neznámý. Jsme ve chmelařském kraji a ve zdejších chmelnicích se natáčel muzikál Starci na chmelu. Ještě před vesnicí se dá sejít k řece k malé zátoce. Na protějším břehu stojí kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Libotenicích, o němž jsme si pověděli v prvním dílu "ode vsi ke vsi". 

Lounky byly, jako ostatně všechny obce na labském břehu, postiženy velkou povodní v roce 2002. Dnes je to opět pěkná vesnice, obklopená poli a chmelnicemi. Mají tu zajímavý kostel sv. Mikuláše s vedle stojící polozděnou zvonicí. Jeho počátky spadají do konce 13. století s pozdější částečnou barokní přestavbou. Zanedbané památce se dostalo oprav v rámci Programu záchrany architektonického dědictví v letech 1995–2014. Možnost nahlédnout dovnitř jsem bohužel neměla.

Kousek za vsí je u cesty malá kaplička. Tady moje dnešní putování ode vsi ke vsi skončilo a vrátila jsem se na náves k autobusové zastávce. Nejsem pokykač kilometrů, ráda se zastavím a pozoruji přírodu a dění v ní. Proto jsem s trasou 7,7 km spokojená.