O relativitě času jsem už párkrát psal. A tak se nechci moc opakovat. Jenže ta relativita na mne doléhá čím dál, tím víc. Čím jsem totiž starší, tak se mi zdá, že ten čas přímo letí.
Když jsem jako kluk brouzdal s kamarádem Jiřím po nelahozeveském Ovčíně, času byla fůra. Ostatně, měli jsme jiné myšlenky a starosti, než se zabývat časem. Sledovat ševcovic Helenku, která se v úsporných plavkách opalovala na zahradě domu, zapálit si občas cigaretu na okraji osamělého lesíku mezi poli a svěřovat si přitom své úspěchy či neúspěchy v počínajícím milostném životě, nebo se podívat na zahradu hájenky, jestli hajnému už dozrály okurky. Čas nebyl naším pánem, nebyl důvod o něm příliš přemýšlet, s jedinou výjimkou, když jsme se s Jiřím někde příliš dlouho zdrželi a domů jsme přišli až za tmy. Dostali jsme vždy vynadáno s upozorněním na pozdní už čas.
Vzpomínám si na jednu, už hodně dávnou píseň, kterou zpíval zřejmě Milan Drobný, ale to už přesně nevím. Je to píseň našeho mládí.
„Čas je běžec dlouhým krokem,
chvíli pokoj nedá si.
Čas, ten bere všechno skokem
za každého počasí.
Čas se nikdy nezastaví,
čas nám, pane, myje hlavy
stříbrem na vlasy.“
Ano, čas, ten bere všechno skokem. Je to jediná spravedlivá věc na světě, kterou si nemůžete koupit, ani podplatit. Každému měří stejně. Tak, jak jsem ho v mládí nemusel příliš vnímat, dnes se připomíná daleko brutálněji. Když si v pondělí ráno plním lékový zásobník na další týden, podvědomě se mi nabízí otázka – jak dlouho ještě? Ale protože je mi příliš negativní myšlení cizí, při ranní kávě a pohledu na rozpracované texty na obrazovce počítače se mi nabídnou zcela jiné podněty a myšlenky. Tady už čas nevládne. A ty myšlenky se nekontrolovatelně rozbíhají na všechny strany. Ještě je přece dost času!
![]()
Já a přítel Jiří
Pošlete odkaz na tento článek
Chvíli sedíš v kavárně, bavíš se s lidmi, s přítelkyní, usmíváš se na pohledné servírky, popíjíš víno a vůbec ti nevadí, že je venku…
Vím, že uvedené téma by mělo být určeno spíše mladší generaci. Nás se to ale také bytostně týká. Chtít musíme vstát a provést hygienu. Kdo…
Radosti života. To je hodně vděčné téma. Ať už je to jakýkoli úspěch, výhra v loterii, krásný den, láska, dobrý oběd. Jsou ale i radosti…
Pomlouvání je druhá lidská vlastnost po závisti, která se mi příčí. Dejte si pozor, jak nasloucháte někoho, který jiné špiní. Jistě ani vás…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci nelétali a nezpívali. Někam zalezli. A lidé byli také někde zalezlí. Zřejmě…
Sociální sítě jako fenomén doby nelze podceňovat. Tak i starý pán nemohoucí dohnat a předehnat ty mladé, ba ani vyrovnat se jim, snaží se…
Tak jsem doma, při sklence střiku, přemýšlel o tom, co mi ten nový rok 2025 vlastně přinesl dobrého. Ale aby bylo jasno. V žádném případě…
Někde hluboko v nás – v podvědomí, ve svědomí – je ukryta banka, kam ukládáme aktiva i pasiva, pozitiva i negativa vyplývající z našeho…
Jaro za dveřmi a moje Múza mě opustila! Přemýšlím ráno, cestou do práce, v tramvaji a autobuse o čem psát. Většinou mě totiž napadají…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než vyměšování. Je to tak, ať se na to koukáte, z které chcete strany.
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost. Škoda, že člověk nemůže někdy čas na chvíli zastavit, aby si vychutnal…
Poslední dobou žasnu. Všude se mluví o menstruační chudobě. Reportáže nás seznamují, jak je v tomto směru instruována mládež školou povinná…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas hrubě nespokojený se svým stavem a vůbec s životem. A stěžuji si. A…
Čas je mnohoznačný pojem. Můžeme si ho vyložit jednak jako obecnou filozofickou kategorii, nebo spíše jako časoprostor, který je dán lidem…
„Ukaž, otoč se… Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky. A tu košili si zítra…
Když je tělo bolavé, hlava bývá obvykle prázdná. Nechce se jí moc myslet. Ať se snažím sebevíc, nic moudrého z ní nejsem teď schopen…
Moje dnešní cesta autobusem do města byla, jak to jen říct, rozmanitá. Nejdříve jsem chvíli nechtíc poslouchala hlasitý hovor dvou pánů za…
První dojem je hodně široký pojem. Mám na mysli první dojem nás mužů při setkání se ženou. Mnohdy je nám vyčítáno, že hledíme-li na ženu,…
Také to tak někdy máte, že si bloumáte po venku, je vám po těle lehounce, cítíte se svěže, nic nebolí, samovolně se usmíváte? Jindy kousavý…
Taky považujete kapesník za samozřejmost, stejně jako já? Aby ne. Jistě není důvod se nad ním nějak zvlášť zamýšlet. A přesto jsem to…
Předem se omlouvám, že je tato úvaha zcela mimo realitu. Snažil jsem se v ní trochu předběhnout čas. Občas totiž mívám podivné, až bláznivé…
Také brouzdáte po internetu? A čtete novinky a komentáře k jednotlivým zprávám? Já občas ano. Kdysi jsem narazila na zprávu, že na…
Dokud se budu hýbat a dokud budu dýchat, půjdu ven. Mezi lidi. Někteří jste prevíti, ale přesto vás mám rád. Jako ten svět strakatý.
Sleduji to s němým úžasem, který občas přechází v pobavení a občas ve znechucení. Naposledy to bylo, když nejmenovaná firma odstranila z…
Stojím na zastávce tramvaje u Anděla směr Řepy. Obtěžkaná dvěma taškami netrpělivě vyhlížím tramvaj. Přijela, ale končila na Kotlářce a to…
Bída a zmar. Česko odjíždí z Eura s jediným získaným bodem za remízu s Gruzií. Ve třech zápasech Češi nepředvedli nic mimořádného, vlastně…
Ten, kdo cestuje výhradně vlastním vozidlem, je ochuzen o více či méně zajímavé situace v prostředcích hromadné dopravy. Může však…
Jeden z momentů, proč jsem se ponořila do jejich "života", bylo zjištění, že v zrcadle na dveřích naší skříně jsem útlejší než při pohledu…
Lidé se kvůli lásce trápí i umírají. Je to vlastně jen rozmnožování, které probíhá mezi živočichy v přírodě. Je to především o zachování…
Důchodová kalkulačka mi svěřila, že za rok můžu do důchodu. Půjdu? Rozhodnout se není vůbec jednoduché. Příjmy ze zaměstnání mi nyní…
Je pozdně večerní neděle. Sedím ve své oblíbené hospůdce, na stole je vedle sklenky vína i zápisník s propiskou a mám fůru času se…
Takový obyčejný důchodcovský web, kde si babičky vyměňují recepty na borůvkové koláče a dědkové diskutují o velikosti prostaty? Kdepak, to…
Je toho dost, jako u většiny lidí. Vesměs to jsou ale běžné záležitosti. Hlavně nemám rád extrémy. Velké horko, velkou zimu, velké řeči,…
Nemám příliš rád podobné úvahy, protože ubírají člověku náladu a optimistický pohled na svět. Jenže současná, více než dramatická, situace…
Zkusím být ostrým filmovým kritikem. Mnozí mě teď zatratí. S manželkou jsme byli na filmu Amerikánka. Chci vás varovat – do kina na to…
je reklama jen pro mladé? Myslím tím situační fotky, které propagují zboží. Copak křečové žíly, inkontinence, hemeroidy a další se týkají…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne