Ilustrační foto: greenweddingshoes.com
Jak loďka opuštěná v marnosti čekání, tak duše obnažená, strach z pravdy zahání.
A řeka kolem plyne, a všechno má svůj čas, snad láska nezahyne, než probudí se v nás.
Snad jednou půjde kolem a tiše šeptne nám, tak nasedejte, honem, srdce já pro vás mám!
Hodnocení článku:
0 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Olga Štolbová
9.3.2013 08:57
Jitko,krásné - láska,čekání,naděje.
Vždyť o tom je celý život,i mě ta básnička pohladila.
Zuzana Pivcová
8.3.2013 07:28
Moc se mi to líbí a nejvíc ten obrat o obnažené duši a strachu z pravdy!
Jarmila Peerová
7.3.2013 19:55
Jituško,to je krásně napsané,to se Ti povedlo,a máš svatou pravdu,všechno má svůj čas.Moc mě ta básnička potěšila a srdíčko zahřála...super a díky za ní....