Navždy si budeme pamatovat jeho role ve filmech jako Osada Havranů, Stíny horkého léta, Třetí princ, Zkoušky z dospělosti, Sanitka, Muka obraznosti, Anděl Páně, Všichni moji blízcí, Teorie tygra, Smysl pro tumor... a mnohé další.

Pro mne navíc člověk s pevným charakterem. Velice mi imponovaly jeho osobní, lidské i politické postoje a názory. Přestože (jako mnozí jiní umělci) podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, podílel se rovněž na petici za propuštění Václava Havla z vězení. Na jaře 1989 se stal jedním ze signatářů petice Několik vět. Na veřejné manifestaci na Václavském náměstí dne 10. prosince 1989 oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta ČSSR.

Obě fotografie z besedy v kulturním domě Máj.

Společně s Vojtou Dykem vyzvali v říjnu 2016, v reakci na některé výroky tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, českou veřejnost k občanskému neklidu a spolu s dalšími osobnostmi veřejného života podepsali výzvu na ochranu demokracie.

Na přelomu 70. a 80. let byl Pelhřimov častým cílem televizního natáčení. Jedním z umělců byl i Jiří Bartoška. Vpravo za ním herec Petr Svoboda, v pozadí Jihlavská brána (dnes muzeum rekordů a kuriozit). Vlastní fotografii si autor nechal podepsat a datovat o několik let později.

Na rozdíl od svého manžela jsem neměla to štěstí se s Jiřím Bartoškou setkat. Ale dodnes vidím ten svit v manželových očích, když mi o tomto charismatickém muži vyprávěl. Dovoluji si tedy podělit se o pár unikátních snímků z manželova bohatého fotografického archívu.

„Jednou v létě jsem se na Křížové cestě na Křemešníku setkal u jedné z kapliček s hercem Jiřím Bartoškou. Zajímal se o zázračnou studánku, opravený kostel i zrenovovaný hotel. Když si cestou nahoru zapaloval cigáro, svěřil se mi, že jeho kořeny směřují do našeho kraje“, vypravoval mi kdysi manžel a pokračoval: „Jeho dědeček z nedaleké Sázavy pracoval v létě v křemešnických lesích jako dřevorubec a v zimě se živil krejčovinou. Podle jediné šablony šil rajtky pro hasiče i dragouny. Na závěr našeho vzácného setkání mi zapózoval u slunečních hodin, které již před sto lety svědomitě >natahoval< pan řídící Zahálka“, končil manžel své vyprávění. Tvůrcem slunečních hodin z roku 1840 na Křemešníku byl pan Komárek z Pelhřimova. Fotografie je ze dne 4. června 2002.

Jsou lidé, které opravdu nejde nahradit ...

Autorem všech fotografií Jiřího Bartošky je Josef Chaloupek