Za zajímavými stavbami Kladna

Přiznávám, že Kladno jsem měla dlouhou dobu spojené s těžbou uhlí, výrobou oceli a aférou kolem Poldovky. To mě k návštěvě města nelákalo. Můj přístup se změnil v okamžiku, kdy jsem narazila na článek o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Byl to jeden z nejvýznamnějších barokních architektů v Čechách a právě podle jeho plánů vzniklo na Kladensku několik pozoruhodných staveb pro řád benediktinů.

Poprosila jsem kamarádku, která kousek od Kladna bydlí, aby mě po městě provedla. Souhlasila, a tak jsme spolu jednoho dubnového dne vyrazily na procházku, při níž mě dovedla nejen k Dientzenhoferem projektovaným stavbám, ale vodila mě od jedné zajímavé budovy ke druhé.

Na cestu jsme vyrazily z autobusového nádraží. Jen kousek od něj jsem si vyfotila nevšední secesní budovu bývalého Okresního domu, postaveného jako sídlo samosprávných orgánů kladenského okresu podle projektu Josefa Maříka a Karla Šidlíka v letech 1909-1911. Od roku 1954 se v objektu nachází knihovna, dnes Středočeská vědecká knihovna v Kladně.

Na nároží ulic Dukelských hrdinů a Huťské stojí rozsáhlý komplex bývalého okresního hejtmanství, poté závodního ředitelství Poldi.

Kamarádka mě upozornila na známé logo železáren s profilem paní Leopoldiny, manželky zakladatele podniku Karla Wittgensteina, na nároží.

Jen kousek dál je v tiché ulici ukryta jedna z architektonicky nejcennějších kladenských památek Dům hostů, tzv. Poldihaus. Je dílem věhlasného vídeňského architekta Josefa Hoffmanna, po němž je nyní pojmenována ulice, v níž tento dům ve stylu architektonické moderny stojí. V současnosti slouží jako hotel.

Dověděla jsem se, že chátrající vile ve stylu anglického romantismu z 60. let 19. století se říká Bachrovna, podle jednoho z báňských ředitelů, který v této služební vile bydlel.

Naše kroky pak směřovaly na nejstarší náměstí ve městě. Dnešní název - náměstí Starosty Pavla, nese na počest kladenského starosty Františka Pavla, jedné z prvních zdejších obětí nacismu.

Dominantou severní části náměstí je trojlodní novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie. V letech 1897 - 1899 byla vystavěna podle projektu Ludvíka Láblera na místě bývalého gotického kostelíka, který začal být pro rostoucí město nedostačující. V 80. letech 20. století se v neudržované bazilice zřítil strop. Teprve na konci 90. let se dočkala rekonstrukce.

V jižní části náměstí už mohla obdivovat první stopu architekta Dientzenhofera. Mariánské sousoší v jižní části náměstí podle jeho návrhu vytesal sochař Karel Josef Hiernle.

Moc se mi líbila novorenesanční radnice s bohatě vyzdobeným průčelím. Později jsem si našla, že ji nechalo vystavět v letech 1897 - 1898 městské zastupitelstvo podle návrhu Jana Vejrycha a k výzdobě průčelí a obřadní síně pozvalo Adolfa Liebschera. Na radnici dnes sídlí orgány Statutárního města Kladna a Magistrát města Kladna.

Kamarádka dávala pozor, abych nepřehlédla sochu rytíře na jednom ze štítů. Prý znázorňuje rytíře Rolanda, který byl symbolem městského tržního práva a je považován za ochránce města. Sochu zhotovil Antonín Popp a na střechu ji usadili v roce 1898.

Zdejší Židé si nechali v roce 1884 postavit synagogu. Budova v novorenesančním stylu stojí v ulici plk. Stříbrného a je překvapivě označena nápisem Husův sbor. Židovská obec ji totiž roku 1939 postoupila Církvi československé husitské, aby ji nezničili nacisté.

Tento bohatě vyzdobený novorenesanční dům v ulici T. G. Masaryka

Pak už jsme došly k architektonickému skvostu - kapli sv. Floriána. Pohled na bohatě členitou stavbu s dvěma jehlancovými věžemi a dozadu prohnutým portálem nezapře svého autora. Projekt si u Dientzenhofera objednal opat benediktinského kláštera v Břevnově Benno Löbl, který také posvětil v roce 1751 základní kámen. Ve stejném roce však jen deset dní po sobě opat i Klilián Ignác umírají. Stavební práce byly přerušeny. Kapli se podařilo dostvět až po více než stu letech.

V krásné novorenesanční budově bývalé lékárny U České koruny, kterou zdobí sgrafita navržená Mikolášem Alšem, jsem v Městském informačním centru získala moc hezká místní razítka do sbírky.

Když se původní renesanční kladenská tvrz stala majetkem benediktinů, pozvali Kiliána Ignáce Dientzenhofera, aby ji přestavěl na rezidenci břevnovských a broumovských opatů. Tak získaly zámek i zámecká kaple sv. Vavřince dnešní barokní podobu. V současnosti tu funguje Zámecká galerie, jejíž stálé expozice připomínají nejen benediktiny, ale i kladenského rodáka malíře Zdeňka Milera. Zároveň se zde konají příležitostné výstavy, svatby a další společenské akce. Přiléhající zahrada s medvědáriem procházejí aktuálně rozsáhlou rekonstrukcí.

Gymnázium je zajímavá secesní stavba ze samého začátku 19. století. Postavili ji podle plánů Aloise Dryáka.

Za srdce mě vzala socha „Lidická matka“ od ak. sochařky Marie Uchytilové z roku 2000. Připomíná tragické okamžiky, kdy byly ve školní tělocvičně internovány lidické ženy a před transportem do koncentračních táborů jim tu byly odebrány děti.

V přilehlém parku jsem nesměla minout tzv. „Váňův kámen“. Nad buližníkovým kamenem s černouhelnou žílou, který vykutal objevitel zdejších uhelných slojí Jan Váňa, si podávají ruce bronzoví horníci. Autorem je sochař Ladislav Novák.

Kamarádčin manžel pro nás přijel autem a dovezl nás ještě do Rozdělova, abych si mohla vyfotit zdejší ikonické věžáky. Architekti Havlíček, Filsak a Bubeníček vytvořili na padesátá léta zcela nezvyklé modernistické stavby, které jsou dnes kulturní památkou. V roce 2020 tu bylo otevřeno Muzeum věžáků.

Moje putování za architektonickými památkami Kladna tady skončilo. Odjížděla jsem s fotoaparátem plným fotek a mnoha zážitky. Moc děkuji kamarádům za bezva výlet.

Použité zdroje:

https://www.mestokladno.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladno

https://poznejdomy.cz/domy/detail/1033-okresni-hejtmanstvi-kladno

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hu%C5%A5_Poldi

https://pamatkovykatalog.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_starosty_Pavla

https://mapy.cz/

https://sever.rozhlas.cz/neznamy-benno-lobl-6833599

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-kladno

https://muzeumvezaku.cz/