Poslední řetězový most u Stádlece (mezi Bechyní a Táborem v jižních Čechách) měří 157 metrů na délku a šest metrů na šířku. Základní nosnou konstrukci tohoto historického skvostu tvoří čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic, uložených na dvou kamenných branách (pylonech) vysokých 13 metrů.

Řetězový most spojoval od svého postavení jihočeské obce Jamný a Temešvár na Písecku na levém břehu Vltavy s Podolskem na jejím pravém břehu až do roku 1960. O možnosti jeho přemostění se však začalo uvažovat již v počátcích příprav výstavby Orlické přehrady (1954 - 1961), kolem roku 1949. Nejen proto, že by tento unikát mohl skončit na dně Orlíku, ale navíc již nad ním stál od roku 1942 železobetonový most, dlouhý 510 metrů.

V padesátých letech žádalo o přesun unikátního mostu do svých katastrů celkem třináct měst a obcí. Například Písek, Karlštejn ….., pro překlenutí Tismenického údolí do Klokot u Tábora či možnost využití části mostní konstrukce na komunikaci u kláštera Zlatá Koruna na Českokrumlovsku.

O konečné záchraně unikátní stavby před zatopením vláda rozhodla v roce 1957, o rok později byl most prohlášen kulturní památkou. V šedesátých letech se objevila nabídka na jeho odkoupení ze zahraničí, naštěstí však byla zamítnuta a bylo rozhodnuto o jeho pozdějším přestěhování a opětovném sestavení.

O novém a konečném umístění empírového řetězového mostu se definitivně rozhodlo v roce 1970. Ze všech možných lokalit bylo vybráno malebné místo na řece Lužnici, na silnici mezi obcemi Stádlec a Dobřejice, které bylo předvybraným favoritem již od roku 1964. Od roku 1971 stovky dělníků rozebírali desítky tun materiálu, most přestěhovali a na novém místě znovu složili.

Tento unikát tak díky houževnatosti a bezmeznému úsilí tehdejších odborníků, památkářů a místních patriotů slavnostně propojil břehy Lužnice 25. května 1975.

V roce 1989 byl stádlecký most prohlášen národní kulturní technickou památkou, v letech 2006 až 2020 se uskutečnila jeho celková rekonstrukce.

V rámci cyklu Kulturní památky technického dědictví vydala Česká národní banka 14. května 2008 v nákladu 10 090 kusů pamětní zlatou minci o nominální hodnotě 2500 Kč s názvem „Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci“, jejímž autorem je Luboš Charvát.

Stádlecký řetězový most je často navštěvovaným turistickým cílem (je zde křižovatka turistických tras), v oblibě jej mají rybáři, ale i svatebčané. Je dostupný i pro osobní auta a motorky, ale bezpečnější je přece jenom si jej projít pěšky.

Půlstaleté výročí druhého otevření řetězového mostu pro veřejnost jednoznačně prokázalo důležitost zachování kulturního dědictví a nezbytné propojení historie se současností.

Pohled na řeku Lužnici