Kam se rád vracím

Během svého života jsem procestoval mnoho evropských i několik mimoevropských zemí. Moje cesty mířily převážně do středomořských států, mezi výjimky patřily pouze dvě země. Norsko a Polsko.

Cestoval jsem výhradně s cestovními kancelářemi typu autobus a stan, a na pobytové zájezdy u moře s místními cestovními kancelářemi. Přestože se mi ve všech mnou navštívených zemích vždy velmi líbilo, mám jich mezi nimi několik, kam se rád vracím. Mezi tyto země patří Itálie a Chorvatsko. Obě země mají jeden, vlastně dva společné atributy, vápencové hory a moře.

V Itálii jsem byl poprvé v roce 1992. Italskou premiéru jsem měl v letovisku Eraclea Mare. Poté následovala další místa jak u moře, tak i v Dolomitech, Lago di Garda, ostrovy Sicílie, Sardinie, Salina, Vulcano, Stromboli, města Řím, Vatikán, Florencie, Benátky a mnoho dalších míst během třiceti zájezdů do této krásné země. A doufám, že moje chtivost poznávání Itálie ještě nekončí.

Moje italské nej je v současné době Caorle, které jsem navštívil již více než patnáctkrát. Do Caorle jezdím vždy v květnu, což znamená, že voda na koupání teplá ještě není, ale už je krásné počasí na procházky jak starým městem, tak i nejbližšího okolí. Krásné jsou procházky po kolonádě podél pláže od přívozu do sousedního letoviska Porto Santa Margherita až ke kostelu Madonna dell'Angelo, či na druhou stranu od tohoto kostela podél pláže do Falconera, nebo ještě dále podél břehu laguny Laguna di Caorle ke slaměným chýším, které jsou využívané k bydlení a i k nabídce restauračních služeb. Některé z těchto chýší je možné si prohlédnout i uvnitř.

Při jednom z mých pobytů v Caorle mi cestovní kancelář kromě obvyklých služeb zajistila i dopravu jízdního kola. A já, jako amatérský cyklista jsem si v Caorle a jeho okolí užíval neskutečné požitky z jízd. Okolí Caorle je protkáno zavlažovacími kanály a mezi nimi je spousta silniček či cest, vhodných pro jízdu na kole. Jedna z mých vyjížděk směřovala do Punta Sabbioni, odkud vyplouvají výletní lodě do Benátek. Itálie je tedy zemí, kam se rád vracím.

Druhou zemí, kam se rád vracím je Chorvatsko. Chorvatsko jsem navštívil také již mnohokrát, ale až na jednu výjimku to vždy byly pobyty. Ta výjimka byla v roce 2004 a byl to poznávací zájezd, který jsem si naplánoval a zorganizoval sám. Jeli jsme ve dvou lidech autem, s přespáváním v kempech i v soukromí. Nápad na tuto cestu vznikal při předchozích cestách za chorvatským mořem, kdy jsem několikrát míjel ve Slovinsku známou jeskyni Postojnska jama, v Chorvatsku vodopády Krka či Plitvice, i mnoho zajímavých měst či ostrovů. Vybírám namátkou, která místa jsme navštívili: Plitvice, Dubrovnik, Mostar, Gradac, Sveti Jure v pohoří Biokovo, Split, Primošten, Šibenik, NP Krka, NP Paklenica, ostrovy Pag, Cres, Lošinj, Susak, krásné vnitrozemí Istrie a cestou domů již zmiňovanou Postojnu ve Slovinsku.

Chorvatské pobyty u moře jsem zahajoval v roce 1993 v Kraljevici a poté jsem se začal svými pobyty posouvat na jih přes Poreč, ostrov Lošinj, ostrov Hvar, Gradac, Orebič. Pak následoval návrat trochu na sever do Igrane. Igrane jsem nyní věrný již více než 15 let. A tak i Chorvatsko je zemí, kam se rád vracím.

Kam se rád vracím

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více