Není to obyčejná zahrada. Je to sad pro malé děti. Možná je i kouzelná. Aspoň já to tak cítím. Jakoby mě někdo posunul o 66 let zpět. Vidím se v punčocháčích v mateřské škole. Jak já je nenáviděl. Každé ráno, jak mi je maminka soukala, tak jsem se vztekal, že je nechci.
Co je to za zvláštní zahradu? Je součástí mateřské školy nedaleko mého paneláku. Je plná dětí jako smetí. Město ji nabízí po vyučování a ve dnech pracovního klidu dětem na hraní v doprovodu rodičů. Já tam dělám několik hodin týdně správce za minimální mzdu. Peníze nejsou na prvním místě. Mé priority jsou být mezi lidmi, pozorovat skotačící děti a být ještě užitečný.
Když vidím ten frmol, tak mě napadlo, co kdyby mi půjčili kolínko za mé umělé. Zahrada je velká a pěkná. Jenže další věci rozseté po ní jsou zmenšené. Malé domečky, do kterých se dospělý nevejde. Malinké lavičky pro krátké nožičky. Přilehlé sociální zařízení má malinkaté záchodky a jeden větší pro paní učitelku a pro mě. Dvě malá umyvadla a jedno velké.
Větve mohutných stromů sahají skoro na zem. Listnaté stromy se střídají s jehličnatými. Voní tu okrasné keře a ptáčci zpívají. Ráj. Po zahradě chodím zásadně bos. Prý to zpomaluje neuropatii. Přes tu nádheru jsem zapomněl, že mi bije špatně srdce (mám arytmii) a bolí koleno. Houpačky jsou také zmenšené. Jen pískoviště je velké jako pláže na Baltu.
Děti i dospělí mě jako seniora nahlas pozdraví. Běžně se mi to nestává, ale tady v té kráse jsou lidé upřímnější. Je to příjemné popovídat si s rodiči. Na svět a na druhé lidi nenadávám. Mám to v rukách, jak se svým časem naložím. Není to ztracený čas. Naopak působí to jako balzám na duši. Někdy si postavím židli mezi zeleň a čtu. Dnes zrovna „Třicet manželek“ od Eduarda Petišky. Je to o vztazích mezi partnery. Napsal to před šedesáti lety, ale pořád jsou problematické. Možná dnes ještě složitější. Život je krásný a já ho miluji. Doufám, že mi ještě bude dlouho přáno tak nádherně snít.
Libuše Juráčková
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho Ďábelský trylek a učitel nabyl dojmu, že se jedná o začátek Beethoveny…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje dcera Terezka i syn Jakub byly hodné, slušně vychované a hlavně pravdomluvné…
Píše se rok 1970 a já začínám chodit do první třídy. Vykulená, malinká, vlastně úplně nejmenší ve třídě a navíc krátkovlasá „na kluka“!…
Nad zážitky z loňské zářijové dovolené jsem se zamyslela po přečtení článku "I s malými dětmi mám právo na dovolenou i zábavu", který byl…
Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé, chytré, hodné a krásné děti je tak moc, že to nedokážu popsat...
Každou chvíli se dočteme o trápení, ponižování a ubližování, a nejen to, dokonce se můžeme i podívat! V dnešní době internetové jsou často…
Většina rodičů vede své děti k pravdomluvnosti. Když jsou děti malé, žijí v kruhu rodiny a učí se komunikovat, nebývá s tím problém. Ale…
Stalo se to v červenci, tedy přibližně před čtvrt rokem, a nějak to nemohu dostat z hlavy. Občas se to znovu samo vyloupne.
Většinou si hlídáním dětí přivydělávají studentky, mladé ženy. Jenže mnoho rodin by své děti raději svěřilo ženám zralým, zkušeným, starším…
Čtvrtek, pozdní hodina večerní, autobus na jednom pražském sídlišti a uvnitř celkem poklidná atmosféra. Kupodivu žádní přiopilí rozjařenci,…
Fenomén fotbalu je především parketa nás chlapů. V rádiu jsem nedávno zaznamenal povzdych redaktora nad ubýváním mladých sportovců v tomto…
V našem divadle hrajeme nejen pro dospělé diváky, ale taky pro děti. A to je velká radost - být v divadle pro úplně nejvíc nejlepší…
Měl jsem možnost náhodně potkat a na malou chvíli hovořit s maminkou postiženého syna upoutaného na invalidním vozíku. Také jsem mluvil i s…
Hotely, restaurace, vagóny ve vlacích určené pouze pro dospělé. Když o nich slyší rodiče malých dětí, zuří. Mnozí lidé naopak taková…
Šťourají se v pocitech, ze všeho dělají problém, nechce se jim pracovat, jsou jako snadno rozpustné sněhové vločky. Takto dříve narození…
Senior se pečlivě rozhlédl, široko daleko nic nejelo, překročil jízdní pruh, zastavil se na nástupním ostrůvku tramvaje a s úlevou se opřel…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny svěřené úkoly byly splněny, vše klaplo a nebyl žádný žlučový rozruch. Byl to…
Co bych vzkázala příštím generacím? Bylo by krásné, kdyby jedna generace mohla jednoduše té další předat své zkušenosti, rady nebo alespoň…
Musím to vydržet. Šéf se musí poslouchat. Stejně se nic nezmění, tak nač se rozčilovat. Takový přístup je v zaměstnání poměrně běžný u lidí…
V jedno krásne prázdninové popoludnie sa v našom meste zišla skupina čitateľov inšpirovaná témou: „Detstvo včera a dnes.“ Vytvorili krásnu…
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého dětství. Červivé houby, lodní kufr, mrtví Rudoarmějci a zvony.
Stalo se to jako mávnutím kouzelného proutku. Najednou mini nebylo hitem. Ženy, které chtěly jít s módou, začaly nosit prodloužené sukně ve…
Nelahozeveská náves nebyla jen obyčejnou venkovskou návsí. Bylo to frekventované, společenské centrum vesnice, se dvěma lavičkami pod…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili,…
Asi všichni pamatujeme, že první květen se v bývalém Československu neobešel bez masových průvodů. Dnes si ho jen jako Svátek práce…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před více než sto lety. Je to nejstarší a také největší snímek z mého papírového…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48 letech. Hnědooká blondýna mu obrátila staromládenecký život naruby. To se…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od každodenních starostí a pohladit se po duši? Já v takovouto chvíli pootočím…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny strany. Prababička Marie se narodila roku 1876 a pradědeček Jan roku 1873.…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete, zůstalo? Lidem, kteří vám byli nejbližší? Popřípadě dalším generacím,…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v roce 1974 opustily naší Střední průmyslovou školu oděvní a rozlétly se do všech koutů…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo lidstvem, každou chvíli se něco nachomejtne; tu mor, tu chřipka, tu virus. To…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z těch původních něco pamatuji i já. Teď po rekonstrukci se mi vybavují…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a dědečkem v malé vesničce u Příbrami. O těch jsem už ale napsala článek Prázdniny na…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy tak to aspoň mně, třináctileté mladší sestře, kolem níž se nemotal kluk…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
-
Kvíz i60 - 10. týden
Dne 1. března 1955 byla vyhlášena nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Český…
- Foto dne
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
Jarkovská 5, 153 00 Praha 5
(+420) 603 242 494
i60@i60.cz
