Tak to já se spokojim s papírovým táckem, hlavně že je na něm hodně dobrůtek a u stolu milá společnost.

Obávám se, že hosté přes ty dekorace ani na sebe nevidí.

No, musím přiznat, že se to blíží mé noční můře. Mám docela rád květiny ve váze, takové alá louka, kupuju je manželce, doma to rozsvítí prostor. Ale máme mezi přáteli i poněkud přepjaté zdobiče a zásobovače. Musí dát na stůl všechno, kytky, podložky, květináče, jedny ubrousky, druhé ubrousky, prostírání, mašle, porcelán, sklo, šest majonézových omáček, tři hořčice, ovoce, čtyři druhy salátu, dvě ošatky, citron, limetu, neperlivou vodu, jemně perlivou vodu, dřevěnou figurku psa, jalapeňos, obrovský otvírák na víno a další věci, které už si nepamatuji. Stoprocentně tam není sůl a cukr. Když požádám o sklenku na červené víno, nemám ji kam postavit. Když dostanu talíř ze steakem z grilu, držím ho v levé ruce a pravou jím maso, bez ohledu na umaštění, protože příborem jednou rukou neumím. Mám trochu autistický smysl pro pořádek, tak jsem měl snahu občas na společných dovolených tu situaci na stole optimalizovat a vytvořit kousek místa a nějaký systém. Velká chyba! Jakmile se objevil na stole sebemenší pláceček, přichvátala nějaká zásobovací hospodyňka a prdla tam tři misky s ořechy. Vzdal jsem to, víno držím v ruce a talíř mám na klíně. Tyhle lidi nepochopím. Mám rád jednoduchost, prostor a jemnou estetiku. Nicméně na fotkách jsou moc pěkné kytice.

Děkuju za hezký článek. Miluju zahradní posezení, hezky nazdobené pergoly a balkóny. Hezké ubrusy a malovaný porcelán. To potom káva, drink nebo vychlazené nápoje chutnají ještě lépe.