Valda byl na dovolené v Itálii. Cestoval po horách, a když přijel za námi do Krkonoš, už ani moc nechtěl chodit. Já byla v pohodě, jen vedro bylo obrovské. Vždyť je léto, řekla panička, a vezmeme si s sebou pití.

Šli jsme na procházku, jestli už jsou houby a tak. Ve stínu jsme si vždycky odpočinuli, napili jsme se a Valda se válel v seně. Louky byly většinou posekané, krásně voněly. Všude bylo cítit léto. Viděli jsme kobylky, motýly, čmeláky, krásné kytičky na ještě neposekaných loukách. Některé louky zůstanou neposekané, nastěhují se tam kravičky s telátky nebo býci, aby louku vypásli.

Valda se často nosil v batohu, protože už nějak nemohl. Taky začal kašlat. Měli jsme o něho strach. Nevěděli jsme, jestli se tak uhnal, když ho honil Jack, nebo jestli to má z toho sena. Seno bylo všude kolem nás. Naši nám pořád dávali pít.

Večer jsme seděli u ohýnku a Jack od sousedů zase prohnal Valdu. Valda kašlal i v noci. Co to mohlo být?

Valda šel k lékaři. Prý to mohla být psinka, to se kašle, ale silný pejsek s imunitou to sám překoná.

Valda se vrátil do města. Bydlí tam taky u lesa a chodí denně na procházky. Je tam hezky a už nekašle.